Karel Honzík, Na Moráni (Nové Město)

Karel Honzík byl synem malíře, architekta a profesora na Uměleckoprůmyslové škole Jaroslava Honzíka, který se narodil 5. září 1870 v Plzni a zemřel 2. dubna 1954 v Praze. Karel Honzík studoval na vysokém učení technickém v Praze architekturu a stavby pozemní. Byl spolu s Evženem Linhartem, Jaroslavem Fragnerem a Vítem Obrtelem členem neformální skupiny mladých architektů Puristická čtyřka. V Devětsilu byl v roce 1926 zvolen za předsedou architektonické sekce. Byl ovšem také členem Klubu architektů, Levé fronty a SVU Mánes. Spolu s Josefem Havlíčkem vytvořili projekční kancelář a spolu také vyprojektovali své nejslavnější dílo – návrh Všeobecného pensijního ústavu na dnešním náměstí W. Churchilla, první pražský mrakodrap. Plány vytvořili v letech 1929–1931, vlastní realizace proběhla v letech 1932–1934. Tehdy bylo Karlu Honzíkovi pouhých třicet let! S realizovanými stavbami podle jeho návrhů se lze setkat po celých Čechách. Věnoval se ovšem také teorii. V roce 1930 publikoval spolu s Josefem Havlíčkem v časopise Stavitel stať Hotelové domy typu „Koldomu“. Spolu vydali rovněž publikaci Stavby a plány, k níž napsal úvodní slovo Karel Teige (vydal Odeon 1931). Karel Honzík působil od roku 1947 jako profesor na vysoké škole architektury a pozemních staveb. Zabýval se rovněž urbanistickými otázkami, zejména možnostmi zapuštění dopravy pod povrch terénu. Je rovněž autorem sci-fi próz Znovuzřízení ráje (vyšlo 1961) a posmrtně vydané prózy Stopa ve vesmíru, kterou napsal v roce 1952, ale vyšla až v roce 1970. Pohřben je na Slavíně Vyšehradského hřbitova.

Manželkou Karla Honzíka byla prozaička a výtvarná teoretička Marie Prušáková-Honzíková (narozena 27. června 1903, zemřela 30. března 2004).