Výstava Záhadné pouto na náměstí Míru (Vinohrady)

„Oba početně malé národy mají podobný smysl pro humor, úctu ke vzdělání, schopnost číst mezi řádky a vzájemnou sympatii. Ačkoliv Česká republika a Stát Izrael leží daleko od sebe, mají nadstandardní vztahy a izraelští představitelé o Češích mluví jako o nejlepších přátelích Izraele v Evropě. Jedná se o těžko popsatelný, na ničem nezávislý emocionální vztah – jakési „Záhadné pouto“.

Námět a text výstavy vytvořil diplomat a hebraista Dr. Robert Řehák. Text je doplněn poutavými ilustracemi studentů Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, pod vedením výtvarnice a ilustrátorky Renáty Fučíkové. Jednotlivé panely znázorňují různé historické milníky, které vzájemný vztah definovaly. Seznamují diváka s méně známými fakty, jako například, že se český jazyk objevil již v hebrejských rukopisech v 10. století nebo že se Karel IV. nechal při vytvoření Prahy inspirovat městem Jeruzalémem. Je představena i doba za císaře Rudolfa II a příběh rabína Loewa a jeho Golema, svět prolínání kultur v době Franze Kafky. Dále je uveden přínos osobností jako T. G. Masaryk či Jan Masaryk ke vzájemným vztahům, a nakonec se návštěvník dozví, jak proběhlo znovuobnovení diplomatických vztahů po sametové revoluci v době prezidentství Václava Havla.

Výstavu slavnostně zahájili v pondělí 3. května velvyslanec Izraele Daniel Meron a starostka Prahy 2 Jany Černochová za přítomnosti zástupců Západočeské univerzity v Plzni. Skutečnost, že výstava je v Praze 2 na náměstí Míru více než správně připomněli ve svých úvodních proslovech. Například:

• Císař Karel IV., zakladatel Nového Města pražského i se symbolickým křížem kostelů a inspirací nebeským Jeruzalémem.
• Největší pražská židovská komunita na Královských Vinohradech před 2. světovou válkou. Připomíná ji i kniha Stopy židovské přítomnosti v Praze 2.
• Desítky tzv. kamenů zmizelých (Stolpersteine) v ulicích Prahy 2, které připomínají oběti holokaustu.
• Někdejší Vinohradská synagoga v blízké Sázavské ulici, s níž byla mj. spjata řada významných osobností. Byla však poničena při bombardování v roce 1945 a v době komunismu stržena.
• Lauderovy školy v Belgické ulioci, někdejší sirotčinec a dnes fungující vzdělávací zařízení.
• Můžeme přičíst i řadu osobností židovského původy z oblasti kultury či vědy, které v Praze 2 žily a působily, včetně Franze Kafky.

Zaklikejte si v naší Encyklopedii pro další zajímavé informace týkající se Prahy 2 a neváhejte do 29. května zajít na náměstí Míru a výstavu si prohlédněte.

K samotné výstavě vznikla také kniha Záhadné pouto, která rozvíjí téma výstavy a doplňuje ji o další ilustrace. Kniha je k objednání přes Západočeskou Univerzitu v Plzni nebo přes Velvyslanectví státu Izrael.