Jaroslav Sůra (Vinohrady)

Grafik Jaroslav Sůra se narodil 31. 3. 1929 v Praze. Středního vzdělání se mu dostalo na Státní grafické škole, u prof. Beneše. V letech 1949 až 1954 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, u prof. Svolinského. Podle jeho vlastního vyjádření však ovlivnění Karlem Svolinským údajně nepociťoval. V rozhovorech, které poskytoval, spíše připouštěl vlivy Podblanicka, kde prožil 16 let svého života. Celoživotní inspirací jeho díla byly podblanické obce Blažejovice, Křivsoudov, Čechtice i osada Zhoř, což bylo matčino rodiště.

Jaroslav Sůra se svou tvorbou etabloval především v oblasti grafického designu. Sůra byl znám především jako autor umělecky jedinečných plakátů a volné grafiky s nezaměnitelným rukopisem. Dominantní barvou, kterou používal, byla barva černá. Nejčastějším způsobem vyjádření byla černá kresba, přičemž tuto kresbu lze nazvat kresební zkratkou. Dílo Jaroslava Sůry je významnou stopou jeho generace – generace Svolinského, Muziky, Strnadela – generace umělců, působících po 2. světové válce na UMPRUM.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, květen 2021

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Za svůj život Sůra ilustroval kolem 250 knih, vytvořil kolem 400 plakátů, a to zejména hudebních a divadelních, navrhl přes 80 značek, symbolů a logotypů (mimo jiné i pro Československou televizi) a vytvořil obrovské množství kreseb, obrazů a grafických listů. Získal 60 ocenění v zahraničí, 17 z nich byly cenami nejvyššími.

Dvacetiletý kompletní vizuální styl České filharmonie byl výsledkem soustavného díla Jaroslava Sůry. V šedesátých letech minulého století byl požádán vedením Národního divadla v Praze o spolupráci v oblasti tvorby plakátů. Tyto plakáty tvořil nejčastěji technikou linorytu, poté se tiskly technologií barevného knihtisku. Zajímavostí a současně i důkazem Sůrovy pečlivosti byl jeho osobní dohled nad vlastním tiskem v tiskárně v Nové Pace. Výsledek musel ve všech parametrech plně odpovídat jeho představám. Pro Národní divadlo Sůra vytvořil i logotyp. Ve volné grafice pracoval nejčastěji s černou barvou na bílém podkladu. Technologicky se jednalo o serigrafie, někdy dřevoryty, linořezy i litografie. Většina jeho děl vznikala v jeho ateliéru, který měl Sůra propojen s bytem, v Praze na Vinohradech. Tam žil a tvořil až do své smrti. Pomocnicí, oporou a inspirací, mnohdy autorkou námětu, byla jeho manželka, grafička Věra Sůrová (jak ostatně Sůra sám několikrát přiznal). Někdy je Věra Sůrová skutečně uváděna jako spoluautorka děl svého manžela.

Sůra byl členem řady uměleckých profesních sdružení, jako například Unie výtvarných umělců, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Sdružení Bienále Brno, Asociace užité grafiky, Alliance Graphique Internationale.

Díla Jaroslava Sůry byla vystavována na více než třiceti tuzemských samostatných výstavách, a dále např. ve Staatstheater v Drážďanech, v galeriích La Soffitta a Feltrinelli ve Florencii. Od roku 1954 bylo Sůrovo dílo zastoupeno na cca 600 expozicích výtvarného umění v tuzemsku, Evropě, Asii, Africe, Americe a Austrálii. Sůra se zúčastnil mezinárodních výstav, bienále a trienále - Praha, Plzeň, Chrudim. Ostrava, České Budějovice, Týn nad Vltavou, Brno, Trnava, Krakov, Ržešov, Varšava, Lahti, Mons, Paříž, Curych, Tokio, Toyama, Ogaki, Colorado, New York aj. Jeho díla jsou umístěna ve veřejných i soukromých sbírkách v tuzemsku i ve světě.

Bezpochyby významným úspěchem Sůry je umístění jeho děl v Muzeu moderního umění v New Yorku, kde mu byla v roce 1995 udělena prestižní americká Národní cena za grafickou úpravu nejlepší knihy roku na téma holokaustu. Dalším zahraničním úspěchem Jaroslava Sůry bylo získání bronzové medaile, kterou dostal v roce 2000 v Japonsku za divadelní plakát k Moliérově hře Chudák manžel. Cenu za celoživotní dílo pak Jaroslav Sůra získal na osmém ročníku mezinárodní přehlídky výtvarného umění dneška - Intersalon 2004.

Grafik Jaroslav Sůra žil, bydlel a tvořil, spolu se svou manželkou, rovněž grafičkou, Věrou Sůrovou, na adrese Praha 2, Čerchovská 6.