Zahájení vysílání Čs. rozhlasu, Atrium Českého rozhlasu, Římská 385/13 (Vinohrady)

U zrodu našeho rozhlasové vysílání ( Českého rozhlasu) stáli inženýr Eduard Svoboda a redaktor Národní politiky Miloš Čtrnáctý na straně jedné a firma Radioslavia na straně druhé. Radioslavia se zabývala prodejem radiotelefonních a radiotelegrafických přístrojů. Přestože se obě skupiny v boji o vysílací licenci nejprve cítily býti rivaly, velice záhy své síly spojily. Vznikl tak Radio-Journal, když z Radioslavie se vzal pro nové slovo začátek a od spolku žurnalistů jeho konec. Ke Svobodovi a Čtrnáctému se tak přidal ještě dr. Ladislav Šourek, který měl bohaté zkušenosti s rozhlasovým vysíláním v Paříži.

Ministerstvo vnitra vydalo koncesi, ministerstvo pošt a telegrafů půjčilo rozhlasovým průkopníkům vojenskou vysílací stanici, mládežnická organizace Junák skautský stan a výrobce klavírů Vladimír Petrof půjčil do stanu piano. Zbývalo jen sehnat koberec a nadšené účinkující. První pokus 15. května 1923 nebyl ještě úspěšný, ale 18. května 1923 již bylo ze stanu nedaleko kbelského letiště zahájeno pravidelné vysílání rozhlasu. V roce 1924 (2. prosince) se přestěhovalo vysílání na nynější Vinohradskou třídu 58 do paláce Poštovní nákupny a v březnu následujícího roku do paláce Orbis na Vinohradské třídě 62. V roce 1927 se pak vysílalo z  Národního domu na náměstí Míru a od 10. prosince 1933 bylo oficiálně zahájenou vysílání z dnešní budovy Českého rozhlasu.

Na začátky rozhlasového vysílání upomínala ve Kbelích pamětní deska, která byla po demontáži instalována v atriu nové budovy Českého rozhlasu.