Vývoj území Prahy. Zdroj: hiu.csas.cz

Vznik Velké Prahy

Na základě zákona přijatého v roce 1920 vznikla od 1. ledna 1922 vznikl nový administrativní celek zvaný Velká Praha. Nový oficiální název byl Hlavní město Praha. K tehdejší Praze bylo připojeno 37 okolních obcí a osad. Mezi nimi město Královské Vinohrady a Nusle.

Po sloučení čtyř historických samostatných měst v roce 1784, kdy vzniklo Královské hlavní město Praha byl vznik Velké Prahy dlouho připravovaným krokem. Rozrůstala se zástavba, přibývaly podniky a rostl počet obyvatel. Od 70. let 19. století byly bourány hradby. Postupně vznikala fungující aglomerace. Od 19. století docházelo k dílčím rozšířením. Byl připojen Josefov (1850), Vyšehrad (1883), Holešovice a Bubny (1884) a Libeň (1901). Bylo však třeba dále řešit otázky infrastruktury (vodovod, kanalizace, rozvod plynu, doprava) a efektivní správu, zejména v nejlidnatějších předměstských oblastech (Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov aj.).

Jednání o rozšíření Prahy byla vedena již na přelomu století. Velkorysé řešení však umožnil až vznik samostatného Československa. Na základě obecné shody byl v listopadu 1918 předložen Národnímu shromáždění návrh zákona o Velké Praze. Během projednávání se seznam dotčených obcí ještě rozšířil. V únoru 1920 byl přijat zákon č. 114/1920 Sb. a poté návazné prováděcí vyhlášky vlády. Jako datum vzniku Velké Prahy byl určen 1. leden 1922.

Bylo připojeno 37 obcí a osad: Bohnice, Braník, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Hostivař, Hrdlořezy, Malá Chuchle, Jinonice, Karlín, Kobylisy, Košíře, Krč, Liboc, Malešice, Michle, Motol, Nusle, Podolí, Prosek, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Troja, Veleslavín, Královské Vinohrady, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Záběhlice, Zátiší a Žižkov.

Na počátku století měla Praha asi 233 tisíc obyvatel a 21 km. Po svém založení měla Velká Praha 676 000 obyvatel na rozloze 171,64 km². Počet obyvatel tak narostl zhruba třikrát, rozloha se zvětšila osmkrát.

Zákony byly rovněž upraveny záležitosti samosprávy Velké Prahy. Došlo i k úpravám číslování městských obvodů K původním osmi (značeno římskými číslicemi, I – VIII) přibyly další (IX – XIV).

Přehled obvodů od roku 1922:
Původní: Praha I – Staré Město, Praha II – Nové Město, Praha III – Malá Strana, Praha IV – Hradčany, Praha V – Josefov, Praha VI – Vyšehrad, Praha VII – Holešovice, Bubny, Praha VIII – Libeň (rozšířeno o Bohnice, Kobylisy, Střížkov, Troja)
Nové: Praha IX – Prosek, Hloubětín, Vysočany, Praha X – Karlín, Praha XI – Hrdlořezy, Malešice, Žižkov, Praha XII – Královské Vinohrady, Praha XIII – Vršovice, Praha XIV – Michle, Nusle, Krč, Praha XV – Braník, Hodkovičky, Podolí, Praha XVI – Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, Smíchov, Praha XVII – Košíře, Motol, Jinonice, Praha XVIII – Břevnov, Střešovice, Dolní Liboc, Praha XIX – Bubeneč, Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice.

V průběhu 20. století se Praha dále rozrůstala a docházelo ke změnám administrativního členění (např. změny v roce 1960 zavedly 10 obvodů a Vinohrady byly rozděleny do více městských částí) až do podoby, jako známe dnes (např. změny v roce 1960 zavedly 10 obvodů a Vinohrady byly rozděleny do více městských částí). Dnes má hl. m. Praha 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů. Členění 1 -10 nadále používají např. soudy, pošta apod.

Galerie: 
Královské Vinohrady, znak
Nusle, znak
Datum
1.1.1922 (100 let)
Adresa
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 30.5508" N, 14° 26' 15.0936" E
Datum poslední aktualizace: 19.10.2022 15:57
Datum vytvoření: 31.12.2021 19:12

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?