Tramvajová trať na Karlov k České dětské nemocnici (Nové Město)

V místě předpolí Nuselského mostu se nacházela Česká dětská nemocnice. Ještě před první světovou válkou byla k ní přivedena tramvajová trať, která měla u budov nemocnice konečnou. Pavilony dětské nemocnice byly zbořeny v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu v roce 1971, a na jejich místě se nachází park Karlovské předmostí, který je tak jediným svědkem někdejší nemocnice. Zachovalo se však torzo tramvajové konečné v podobě části kolejí v dlažbě ulice Boženy Němcové při zdi areálu Na Karlově.

První dětská nemocnice vznikla zásluhou lékaře E. Kratzmanna (1810–1965) ve Spálené ulici v místech nynějšího dvora soudní budovy. V jeho práci pokračoval J. Löschner, který pro nemocnici získal budovu na Moráni s kapacitou až 100 lůžek. Stala se i kolébkou vědeckého dětského lékařství. Přestože Löschnerovi nemocnice nepatřila, odkázal ji ve své závěti německé lékařské fakultě. České dětské ambulatorium pak našlo provizorní prostor v objektu na rohu ulic Viničné a Kateřinské.

V roce 1887 byl profesorem B. Neureutterem založen spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze.

Pro novou českou dětskou nemocnici byl vybrán pozemek blízko porodnice hned vedle tehdy dokončované budovy zemského nalezince (nyní Ke Karlovu 455/2), a nedaleko všeobecné nemocnice.

Projekt pavilonového komplexu nemocnice vypracoval architekt Karel Stark, stavba byla zahájena v listopadu 1898 a první pacienti se do ní nastěhovali v únoru 1902. Zatímco dětská nemocnice (č.p. 1962) byla v roce 1971 zbořena při výstavbě Nuselského mostu, budova sousedního zemského nalezince (č.p. 455) z let 1901–1902 podle projektu architektů K. Starka a Č. Gregora, se dochovala do dnešních dnů a slouží i nadále dětskému lékařství.

Tramvajové koleje k nemocnici byly vybudovány v roce 1912. Po dlouhá desetiletí byla trať od výstaviště v Bubenči (konečná nese nyní název Výstaviště Holešovice) k České dětské nemocnici na Karlově spjata s linkou číslo 8 a později linkou číslo 6.

Původní linka č. 8, jejíž konečná byla na nejstarší pražské tramvajové smyčce v Královské oboře, byla v říjnu 1913 zrušena. Znovu zavedena byla v roce 1914, kdy jezdila od Prašné brány Dlážděnou, kolem nynějšího hlavního nádraží, kolem Muzea Mezibranskou ulicí přes nynější náměstí I. P. Pavlova (kolmo na současnou trať) na Karlov k České dětské nemocnici. O deset let později se konečná přesunula do Holešovic do konečné Na Zátorách a v roce 1940 byl její provoz na sedm ukončen.

Linka č. 6 vznikla v roce 1908 z linky označené původně písmenem T jako Těšnov. V prvních letech své existence jezdívala z Královské obory na Smíchov. V roce 1940 převzala spojení Stromovky a České dětské nemocnice po zrušené lince č. 8. Trasa „šestky“ vedla od Výstaviště kolem Veletržního paláce přes Hlávkův most k nádraží Těšnov (tehdy Moldaubahnhof – Vltavské nádraží), k nynějšímu Masarykovu (tehdy Hybernskému) a k hlavnímu nádraží, a pak kolem Muzea Mezibranskou ulicí až na Karlov.

Tato trasa se v průběhu dalších let příliš neměnila, jen se měnily názvy stanic, podle toho, jaký režim zrovna panoval. Od roku 1963 tak například „šestka“ již nevyjížděla z Královské obory ani od Výstaviště, ale od Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Linka č. 6 byla zrušena v roce 1966.

Dnes někdejší věhlas České dětské nemocnice a tramvajové trati, která k ní vedla, připomínají pouze zbytky kolejí v ulici Boženy Němcové. Na práci zdejších pediatrů však navazují lékaři a vědečtí pracovníci v kdysi s nemocnicí sousedící budově někdejšího zemského nalezince v ulici Ke Karlovu.

Galerie: