Dům U Podušků, Karlovo náměstí čp. 313/8

Historie

Na Karlově náměstí bývalo obzvláště dobře. Jako korálky na niti byly v měšťanských domech vedle sebe pivovary a hostince. Ostatně v celé Praze na Starém a Novém Městě bychom napočítali před rokem 1419 celkem 55 pivovarů, 78 sladovníků a 86 sladoven, o hostincích a hospodách nemluvě. Od první poloviny 17. století k nim patřila i tehdy vyhlášená hospoda U Podušků.

Původní dům U Podušků, který měl na počátku 20. století orientační číslo 9, býval průchozí do Václavské, tehdy Psí ulice. Původně patřil klášteru sv. Kateřiny, od něhož jej koupil roku 1381 Jiřík Hoholský. Pedagog Profesor František Ruth, autor stovky knížek pro děti a mládež, ale i brakových detektivek a „krváků“, ovšem zejména Kroniky královské Prahy a obcí sousedních z roku 1903, o Poduškovském domě píše: “Roku 1622 všeho jmění odsouzen byl Simeon Kohout z Lichtenfeldu, jenž v čas vzpoury byl vyslancem do Turek a cestou zemřel; dům jeho »Poduškovic« na 8500 kop míš. odhadnutý prodán byl Dorotě de Magno roz. z Trautenberka.“ Na místě tohoto domu pak v letech 1897–1898  nechala Klementina Jindřichová vystavět nový novobarokní dům s motivy české renesance. Na odkaz původního domu upozorňuje na fasádě kartuše ve třetím patře nápisem „U Podušků“.

Novostavba

Dům v novobarokním slohu s prvky české renesance nechala postavit Klementina Jindřichová v roce 1897. Dům byl součástí domovní fronty při západní straně Karlova náměstí. Ve třicátých letech a pak při stavbě metra v osmdesátých letech minulého století byly domy z pravé strany zbourány a dlouhá léta zde byla jen proluka. Od r. 2002 stojí na místě obchodně-administrativní novostavba  Karlák Square Center. Dům U Podušků je čtyřpatrový s deseti okenními osami. Fasáda je ve štuku bohatě novobarokně vyzdobena. Dvě zdobené kartuše nesou písmeno J., kartuše ve třetím patře má nápis U Podušků. V lunetách výsečí korunní římsy jsou osazeny plastické busty, ve středních osách nízká balustrová atika. Oba portály i trojboké arkýře jsou ve třetím poschodí završeny balkony a jsou rovněž bohatě ozdobeny. V letech 1962–1964 proběhla přístavba podkroví a v roce 1986 byl dům se standardními byty přeměněn na administrativně obchodní budovu s obchody v přízemí.

Architekt a stavitel

Významný architekt a stavitel Jan Evangelista Deport se narodil 4. února 1851 v Mladé Vožici. Zemřel 4. července 1906 v Praze a pochován je na Olšanských hřbitovech, na III. hřbitově, třetím oddělení, v hrobě č. 452. (Jeho hrob se nabízí k adopci.) Po studiu na České technice v roce 1876 pracoval ve stavební kanceláři Čeňka Gregora, spolupracoval s Otakarem Maternou a později působil samostatně nebo s Františkem Weyrem. Členem SAI se stal v roce 1883. Projektoval výlučně v Praze. Jeho jméno je uvedeno pod plány četných domů na Malé Straně, Starém i Novém Městě. Na území nynější městské části Praha 2 se s jeho dílem setkáme v  Ječné ulici čp. 1763/43, který měl v původních výkresech ještě nakreslenou fasádu ve stylu české renesance. Upravil přízemí farní školy v ulici Na Rybníčku čp. 535/2. V roce 1906 provedl úpravy v domě v  Lipové ulici čp. 472/10. Zajímavostí je, že se v roce 1905 přihlásil do konkursu na vyhotovení plánů nového zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích, kde spolu se zemským inženýrem Jaroslavem Hellerem získal 1. cenu, ale klíčové dominanty ústavu pak navrhl architekt Václav Roštlapil. Synem pražského architekta a stavitele Jana Evangelisty Deporta byl český fotograf Jan Evangelista Deport, který se narodil v roce 1877 a zemřel v roce 1908, tedy ve věku pouhých 31 let.