František Ruth

František Ruth po absolvování gymnázia odešel za podpory strýce-kněze studovat do Prahy teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Tento obor mu však veskrze nevyhovoval, a tak studoval klasickou filologii a dějepis na Filozofické fakultě UK.  Zamiloval se do Hermíny Mérglové (Mergelové), která byla o čtyři roky mladší než on a v roce 1880 se s ní oženil. V roce 1854 se jim narodil syn František, o necelé dva roky později dcera Hermína a roku 1887 další dcera Hedvika. V září 1880 byl po řádných zkouškách jmenován řádným profesorem na nižším gymnáziu v Čáslavi. V květnu 1896 byl jmenován řádným profesorem reálného gymnázia v  Žitné ulic i, kde učil do roku 1903. V té době rodina bydlela v  Legerově (tehdejší Táborské) ulici čp. 1879/3. V domě byl hostinec U Karlova a bydleli v něm mj. i emeritní profesor spisovatel ThDr. J. Hlavatý, žurnalista a spisovatel Hanuš Kuffner a spisovatel PhDr. Vojtěch Nováček, ředitel zemského archivu.

Vedle pedagogické činnosti si František Ruth přivydělával jako překladatel, dramatik a spisovatel. Byl autorem mnoha desítek sešitových a časopiseckých povídek a příběhů všech žánrů. Málo je o něm známé, že stál u zrodu českého detektivního žánru, ale psal i napínavé příběhy a „krváky“. Přispíval do časopisů Krok, Malý čtenář, Osvěta a dalších. Vydal kolem 150 titulů divadelních her pro dětská divadla. Pro mládež psal mytologické příběhy a bajky, překládal z latiny a němčiny. Mezi jeho dílem najdeme tituly nejrůznějších žánrů, jak napovídají jejich názvy: Lupič nedobytných pokladen (vyšlo v roce 1895 jako 99. svazek Storchovy knihovny povídek z blízkých i dalekých krajů), Vražda v balonu, Hodina duchův, U australských lidojedů, Strašidlo na hradu Dubé a desítky a desítky dalších. Přes nepřeberné množství popsaného papíru se zapsal do dějin Prahy svým stěžejním dílem, třídílnou Kronikou královské Prahy a obcí sousedních. V tomto díle jsou uvedeny v abecedním pořádku všechny ulice se zajímavostmi a historií o jednotlivých domech (i v tomto článku jsou použity informace o domě v Legerově ulici z tohoto titulu). Třídílnou Kroniku královské Prahy vydalo nakladatelství Pavla Köbra v letech 1903-1904 a v roce 1996 vyšlo její druhé vydání v nakladatelství Lidové Noviny. Fr. Ruth na ní pracoval přes osm let, a to za podpory PhDr. et JUDr. Josefa Teiga, archiváře města Prahy a mnoha dalších archivářů a mužů nejrůznějších profesí, jimž na poslední straně třetího dílu vyjádřil své poděkování. Literární badatelé mají s jeho bibliografií docela problém, protože mnoho děl uveřejnil pod pseudonymy František Borovský, Fr. Borovský-Ruth a Fr. Hurt. Jeho literární pozůstalost je uložena v osobním fondu František Ruth v Památníku národního písemnictví v Praze.  

Na sklonku života Fr. Ruth onemocněl tuberkulózou, kterou před rodinou tajil, a přestože obě dcery s rodinami žily s ním v jednom domě, nikdo se nenakazil. Pochován je na Vinohradském hřbitově, oddělení 121, hrob č. 26.