Dům "U zlatého vola" Karlovo nám. čp. 557/30 (Nové Město)

Historie

Dům „U Zlatého vola“ je v historii Nového Města doložen jako právovárečný. Na místě staršího předchůdce vybudoval v devadesátých letech 19. století architekt a stavitel Karel Janda rozlehlý dům s monumentálním novorenesančním průčelím. Tato budova je také spojena s učednickými léty (budoucího slavného malíře) Josefa Lady, který se učil u knihaře Jana Karáska.

Takto dům Lada ve svých pamětech popsal: „Z Ječné ulice přestěhovali jsme se s dílnou i bytem mistrovým dolů na Karlovo náměstí, blízko nakladatelství Ottova. Dům „U zlatého vola“ byl na tehdejší dobu přímo palác a sestával ze tří částí. Vpředu, na náměstí, budova hlavní; za ní druhá, menší; a pak ještě jedna, v níž byly také stáje drožkářských koní. K této poslední části domu vedly prostranné průjezdy oběma předními domy. 
Náš nový byt byl v přízemí prostředního traktu, ale nevcházelo se přímo ze dvora, jako v ulici Ječné. Do přízemí vedlo schodiště a z prostorné chodby se vcházelo do bytu.“

Toto heslo se nachází na herní trase Josef Lada v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Popis

Jde o třípatrový dům, který má třináctiosé průčelí. Krajní dvě osy a prostřední tři se nacházejí v mělkých rizalitech. Celé přízemí je bosované, v 1. patře bosáž zdobí pouze části rizalitů. Mezi 2. a 3. patrem rámují rizality korintské pilastry. Pod hlavní římsou probíhá girlandový vlys a nad ní se nachází atika s  balustrádou. Nejpozoruhodnější část výzdoby nalezneme na centrálním rizalitu mezi 2. a 3. patrem, kde jsou tři busty. Prostřední je kopií slavného římského portrétu Antonie Minor z 1. století po Kr., zvaného Juno Ludovisi. Vlevo se nachází hlava Apollóna Belvedérského, původně řecké sochy ze 4. století př. Kr., a vpravo hlava Artemidy Versailleské, taktéž vycházející z řeckého originálu ze 4. století př. Kr.  Hlavní vchod v centru dispozice tvoří iónská edikula, nesoucí balkón. Další balkóny jsou před čtvrtou a desátou osou 1. patra. Vyšší, 2. patro, má balkon jen před prostřední osou. Okna 1. a 3. patra jsou půlkruhově zakončená, ostatní mají obdélný tvar.

Autor

Karel Janda (1849 nebo 1850 Dolní Bousov – ?) studoval na české i německé technice, kde patřil k žákům Josefa Zítka. Stavitelskou koncesi získal v Praze dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 27. května 1881 a magistrátního výměru ze dne 7. července téhož roku. Jeho dílo je více představeno u Křesťanského domova mládeže u sv. Ludmily na vinohradské Francouzské ulici č.p. 585.

Současnost

V parteru se nacházejí komerční prostory, mj. zde sídlí Císařská lékárna, a dům slouží bytové funkci.