Dům Anglická 391/17. Foto P. Líbal

Nájemní dům Anglická čp. 391/17 (Vinohrady)

Anglická ulice, dříve Palackého třída, zobrazuje pestrý stylový vývoj Vinohrad, neboť zde nalezneme stavby od epochy historismu po konec 20. století. Mimořádně zajímavou fasádu má dům na nároží Anglické a Balbínovy ulice.

Sdílet

Historie

Pod plány pozdně klasicistního domu čp. 391 z roku 1873 jsou podepsáni, obdobně jako u sousedního čp. 390, Václav Kaura a Alois Doubrava. Zmíněna je zde Slovanská kavárna. Restauratér Jan Zimmermann nechal dům roku 1911 přestavět a navýšit architekty Janem Mayerem a Josefem Veselým. Došlo k přemístění schodiště i ubourání jednotraktového dvorního křídla, a z této doby také pochází zahloubený vstup. Fasádu ve stylu geometrické secese mohl dle Zdeňka Lukeše a Jana Svobody navrhnout Kotěrův žák Jaroslav Mayer. Architekt Vilém Ptačinský vypracoval roku 1919 plán adaptace domu pro Poldinu huť v Kladně, následujícího roku architekt Procházka navrhl zastavění dvorku, týkající se světlíku ze šňůrkového skla a obkladu z korkových desek. Úpravy objektu roku 1922 provedl stavitel Anton Mose. V letech 1931 až 1933 vznikl portál z chromované oceli, který navrhl architekt Paul Albert Kopetzky. K roku 1948 je datován adaptační plán pro Pensijní fond Poldiny hutě, který vypracoval architekt E. Rohan a realizoval národní správce stavitel Jan Matoušek. Roku 1951 Ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů připravilo plán adaptace celého objektu z kanceláří na obytné jednotky pro Pensijní ústav Poldiny hutě. Architekt Josef Pokorný vypracoval projekt a stavební akci provedlo Bestamont - družstvo pro výrobu a provádění betonových montovaných staveb. Další úpravy pocházejí z let 1992 až 1993 a navrhli je Richard Wagner a Milan Babický.

Popis

Nárožní dům měl původně tři patra, ale dnes je čtyřpatrový. Průčelí do obou ulic jsou pětiosá a z obou vystupuje mělký segmentový arkýř. Fasády zdobí geometrický dekor. Působivý je portál hlavního vstupu v Anglické ulici, vytvořený z nerezavějící oceli pro bývalý obchod a kancelář firmy Poldi Kladno, který původně doplňovaly modré neonové trubice.

Autoři

Václav Kaura se stal stavitelem dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 17. července 1888 a výměru Magistrátu ze dne 25. července 1888. Navrhoval obytné i školní budovy.

Alois Doubrava je znám především jako společník výše jmenovaného.

Jan Mayer (16. 5. 1889 Lovosice – 17. 7. 1959) studoval v letech 1907 až 1910 na Uměleckoprůmyslové škole u Jana Kotěry, jehož 150. výročí narození si roku 2021 připomínáme. Mayer často spolupracoval se spolužákem Vilémem Kvasničkou, s nímž navrhoval také nemocniční a technické stavby. K jejich nejvýznamnějším pražským realizacím patří staroměstská nemocnice Na Františku nebo transformační stanice Elektrických drah na Malé Straně.

Josef Veselý (15. 4. 1867 – 1917) složil roku 1896 stavitelskou zkoušku a roku 1900 přistoupil do Jednoty stavitelů. Působil převážně v Praze.

Paul Albert Kopetzky (23. 12. 1885 Pardubice – 15. 5. 1944 Osvětim) byl architekt židovského původu, který studoval na německé technice. Vedle „civilních“ staveb navrhoval také náhrobky, například Jindřicha Schmolky na Novém židovském hřbitově v Praze, a publikoval v novinách i časopisech. Zahynul za 2. světové války v Osvětimi.

Současnost

Dům vlastní Hlavní město Praha, spravuje jej Městská část Praha 2, a je vizuálně v dobrém stavu. Slouží hlavně jako bytový dům.

Galerie: 
Dům Anglická 391/17. Foto P. Líbal
Dům Anglická 391/17, detail. Foto P. Líbal
Dům Anglická 391/17, detail. Foto P. Líbal
Katastrální území

Umístění:Anglická 17, Balbínova 2, čp. 391/XII., Praha 2 – Vinohrady

Architekti:Václav Kaura, Alois Doubrava
Jan Mayer, Josef Veselý
Paul Albert Kopetzky

Realizace:1873

Přestavba a nástavba:1911

Adresa
Anglická 17
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 35.7996" N, 14° 26' 1.4892" E
Odkazy a literatura:
Dalibor Brix a kol., Umělecké památky Prahy, Velká Praha V-Ž, Praha 2017, s. 947.
Zdeněk Lukeš, Splátka dluhu. Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha 2002, s. 98-99. Zdeněk Lukeš, Praha moderní III, Velký průvodce po architektuře 1900 – 1950, Pravý břeh Vltavy, Praha 2014, s. 169.
Jan E. Svoboda – Zdeněk Lukeš – Ester Havlová, Praha 1891 – 1918, Praha 1997, s. 116.
Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 302-303, 145, 415, 693.
Datum poslední aktualizace: 21.4.2021 12:30
Datum vytvoření: 20.4.2021 23:20

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?