Nájemní dům Anglická čp. 391/17 (Vinohrady)

Historie

Pod plány pozdně klasicistního domu č.p. 391 z roku 1873 jsou podepsáni, obdobně jako u sousedního č.p. 390, Václav Kaura a Alois Doubrava. Zmíněna je zde Slovanská kavárna. Restauratér Jan Zimmermann nechal dům roku 1911 přestavět a navýšit architekty Janem Mayerem a Josefem Veselým. Došlo k přemístění schodiště i ubourání jednotraktového dvorního křídla, a z této doby také pochází zahloubený vstup. Fasádu ve stylu geometrické secese mohl dle Zdeňka Lukeše a Jana Svobody navrhnout Kotěrův žák Jaroslav Mayer. Architekt Vilém Ptačinský vypracoval roku 1919 plán adaptace domu pro Poldinu huť v Kladně, následujícího roku architekt Procházka navrhl zastavění dvorku, týkající se světlíku ze šňůrkového skla a obkladu z korkových desek. Úpravy objektu roku 1922 provedl stavitel Anton Mose. V letech 1931 až 1933 vznikl portál z chromované oceli, který navrhl architekt Paul Albert Kopetzky. K roku 1948 je datován adaptační plán pro Pensijní fond Poldiny hutě, který vypracoval architekt E. Rohan a realizoval národní správce stavitel Jan Matoušek. Roku 1951 Ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů připravilo plán adaptace celého objektu z kanceláří na obytné jednotky pro Pensijní ústav Poldiny hutě. Architekt Josef Pokorný vypracoval projekt a stavební akci provedlo Bestamont - družstvo pro výrobu a provádění betonových montovaných staveb. Další úpravy pocházejí z let 1992 až 1993 a navrhli je Richard Wagner a Milan Babický.

Popis

Nárožní dům měl původně tři patra, ale dnes je čtyřpatrový. Průčelí do obou ulic jsou pětiosá a z obou vystupuje mělký segmentový arkýř. Fasády zdobí geometrický dekor. Působivý je portál hlavního vstupu v Anglické ulici, vytvořený z nerezavějící oceli pro bývalý obchod a kancelář firmy Poldi Kladno, který původně doplňovaly modré neonové trubice.

Autoři

Václav Kaura se stal stavitelem dle výnosu c. k. místodržitelství ze dne 17. července 1888 a výměru Magistrátu ze dne 25. července 1888. Navrhoval obytné i školní budovy.

Alois Doubrava je znám především jako společník výše jmenovaného.

Jan Mayer (16. 5. 1889 Lovosice – 17. 7. 1959) studoval v letech 1907 až 1910 na Uměleckoprůmyslové škole u Jana Kotěry, jehož 150. výročí narození si roku 2021 připomínáme. Mayer často spolupracoval se spolužákem Vilémem Kvasničkou, s nímž navrhoval také nemocniční a technické stavby. K jejich nejvýznamnějším pražským realizacím patří staroměstská nemocnice Na Františku nebo transformační stanice Elektrických drah na Malé Straně.

Josef Veselý (15. 4. 1867 – 1917) složil roku 1896 stavitelskou zkoušku a roku 1900 přistoupil do Jednoty stavitelů. Působil převážně v Praze.

Paul Albert Kopetzky (23. 12. 1885 Pardubice – 15. 5. 1944 Osvětim) byl architekt židovského původu, který studoval na německé technice. Vedle „civilních“ staveb navrhoval také náhrobky, například Jindřicha Schmolky na Novém židovském hřbitově v Praze, a publikoval v novinách i časopisech. Zahynul za 2. světové války v Osvětimi.

Současnost

Dům vlastní Hlavní město Praha, spravuje jej Městská část Praha 2, a je vizuálně v dobrém stavu. Slouží hlavně jako bytový dům.