Vyšehradská sokolovna, Rašínovo nábřeží č.p. 65/24 (Vyšehrad)

Přestože Tělocvičná jednota Sokol Vyšehrad vznikla již v roce 1890, své důstojné sokolovny se dočkala až v roce 1933. Stalo se tak ovšem až na základě několikaletého jednání. První žádost o její vybudování byla podána v listopadu 1929, ale tato žádost byla zamítnuta jednak kvůli rozporu s regulačním plánem a jednak její architektura byla považována za nevhodnou, neboť její moderní pojetí se údajně nehodilo do památkově chráněného pohledu na historický Vyšehrad. Autor původního návrhu není znám. Naštěstí ještě v prosinci téhož roku bylo schváleno sloučení parcel, ale Jednota Sokol byla vyzvána k předložení nového návrhu. V květnu 1930 předložil architekt František Roith situační nákres a v únoru 1931 první verzi projektu, na jejímž základě bylo vydáno stavební povolení. V průběhu dalších let docházelo ještě ke změnám plánů, ale kolaudace sokolovny na Rašínově nábřeží nakonec proběhla 24. srpna 1933.

Čtyřtraktový funkcionalistický objekt s nosnou železobetonovou konstrukcí je podsklepený, krytý převážně plochými střechami. Z jižní fasády vystupují menší půdorysně i výškově odstupněné risality, východní průčelí má osm vysokých oken hlavního sálu, který je opatřen ochozem a bočním osvětlením. V tělocvičně se nachází i menší spodní sál, dvě posilovny, šatny a řada kanceláří obrácených k řece.