Ivanka Slavíčková: Skleněná stěna, stanice metra B Karlovo náměstí, Palackého náměstí (Nové Město)

Úsek metra trasy B mezi stanicemi Anděl a Karlovo náměstí patří k těm nejvytíženějším. Tisíce uspěchaných cestujících za hodinu využijí stanici Karlovo náměstí, přičemž většina bez povšimnutí míjí umělecká díla, která dotvářejí architekturu této stanice podzemní dráhy, natož aby pak pozvedli zrak ke stropu. Například ve stanici Karlovo náměstí vytvořil obklady stěn a sloupů na nástupištích ze skleněných lisovaných tvarovek akademický sochař František Vízner. Při výstupu z této stanice směrem na Palackého náměstí se nachází za eskalátory vitráž o ploše 120 m².

Ivanka Slavíčková prožila dětství v Úvalech a následně studovala Střední grafickou školu v Praze. Ještě před maturitou však odešla na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Zde v letech 1950–1956 absolvovala studium malby a dekorativního textilu u prof. Aloise Fišárka. V letech 1950–1970 tvořila samostatně, v letech 1970–1988 vytvářela díla se svým manželem akademickým sochařem Zbyňkem Slavíčkem. Vytvořili tvůrčí pár, který se stal průkopníkem nového československé patentově chráněné textilní technologie „art-propis“ – tapiserií. Vytvářeli poetické krajiny, kde se ve snovém kosmickém prostoru může setkat  moderní technika se slavnými figurativními kompozicemi  klasických mistrů, proudové letadlo Concorde se Giorgineho „spící Venuší“ jako třeba v art-propisu Spor věků z roku 1972. Monumentálních malířských a textilních realizací pro architekturu zhotovila autorka většinou ve spolupráci s manželem hned několik, například pro Vodní stavby v Praze, Vládu ČSR, stanici metra Háje, hotel Strahovský stadion, Transaktu Praha, SSM Praha a její opona v hlavním sále Paláce kultury patřila k největším na světě. Tapisérie manželů Slavíčkových byly vystaveny na mnoha výstavách po celém světě, např. v Anglii, Francii, Kanadě, USA, Austrálii, Venezuele a jinde. Tapisérie Ivanky Slavíčkové byla rovněž umístěna v císařském muzeu v Teheránu. Ve spolupráci s architekty Z. Drobným a I. Hanelem navrhla ve vestibulu stanice metra Karlovo náměstí (ústící na Palackého náměstí) skleněnou stěnu – vitráž o ploše 120 m².