Karel Novák: Lev, nádraží Praha Vyšehrad, Svobodova čp. 86/2 (Vyšehrad)

Sedmadvacetiletý Karel Novák založil po završení studia dekorativního sochařství spolu se sochařem Josefem Václavem Pekárkem sochařskou a řemeslnickou firmu, Uměleckoprůmyslový závod pro práce ornamentální a figurální. První prostory firmy měli oba společníci pronajaté na nezastavěné parcele ve Svobodově ulici čp. 137 (proti železničnímu nádraží Praha Vyšehrad). Působnost firmy se brzy rozšířila téměř na celé území republiky. V roce 1924 zakoupil od Vyšehradské kapituly na úpatí jižní stráně Nuselského údolí mezi Čiklovou ulicí a železniční tratí pozemek, na němý ještě téhož roku vystavěl novou sochařskou dílnu, která se stala jednou z největších v Praze – Sochařství K. Novák (dnes Umělecká zahrada). V novém působišti zpracovával zejména modely velkých figurálních návrhů, k jejichž zhotovení začal jako jeden z prvních sochařů u nás používat pantograf (přístroj z kloubovitých spojených tyčí, umožňující přenášení rozměrů ve zvětšeném nebo zmenšeném měřítku).

Na trati pod Vyšehradem byla výhybna, z níž vycházela spojka mezi vršovickou a smíchovskou tratí, která v roce 1882 uzavřela železniční trojúhelník v Nuselském údolí. Později zde bylo zřízeno nákladiště, a po zahájení osobního provozu 1. října 1888 také zastávka, která v letech 1904−1905 získala novou budovu. Ta byla navržena architektem Josefem Heindlem ve stylu geometrické secese. V roce 1960 dráhy stanici Praha Vyšehrad zrušily, nadále ji však využívaly jako výpravnu. V dnešní době památkově chráněná stavba však jen chátrá.

Kromě plastiky Kašna byly na nádraží ještě umístěny další Novákovy sochy Vodník, Medvěd a Lev.