Josef Šejnost: Karel Domin, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 5-34 (Vyšehrad)

Josef Šejnost  studoval Uměleckoprůmyslovou školu u Stanislava Suchardy a Jana Preislera. V roce 1911 se definitivně rozhodl věnovat se drobné plastice, zejména medailérství a plaketám. Navrhl jubilejní svatováclavský dukát, jako aktivní člen spolku Sokol připravil v roce 1925 pamětní medaili k jeho výročí a navrhl medaile s galerií velkých českých osobností. Vypracoval i četné reliéfy v architektuře a řadu náhrobních plastik a pamětních desek. Celkem vytvořil na 300 děl, z toho asi 200 medailí, dosud ceněných sběrateli.  V letech 1905 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

Karel Domin vystudoval botaniku na pražské univerzitě, kde byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Ale ještě předtím, v letech 1909-1910 podnikl s geografem a cestovatelem J. V. Danešem vědeckou výpravu do tropické Asie a Austrálie. Své dojmy pak shrnul v knize Dvojím rájem. V roce 1912 se podílel na založení České botanické společnosti.  V období mezi oběma světovými válkami organizoval botanický výzkum v Československu.  Roku 1919 založil časopis Věda přírodní a v roce 1924 farmaceuticko-botanický ústav Univerzity Karlovy, jehož se stal ředitelem. Téhož roku byl jmenován členem České akademie věd a umění. V letech 1933-1934 byl rektorem Univerzity Karlovy. Byl činný i politicky, chtělo by se napsat bohužel. V letech 1935-1939 byl poslancem Národního shromáždění za Čs. národní demokracii, v době druhé republiky se podílel na založení Akce národní obrody, inklinující vypjatým nacionalismem části české inteligence až k fašismu. Angažoval se i v nacionalistickém hnutí Vlajka. Karel Domin tak vstupem do politiky ohrozil svou vědeckou i lidskou pověst a po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již pro své politické názory nemohl ke své práci vrátit.

Na Vyšehradském hřbitově je jeho náhrobek ozdoben reliéfním portrétem Josefa Šejnosty a dvěma Dominovými kredy: „Jen v přírodě nalézáme sami sebe“ a „Vírou, láskou a věrností rodí se dobro a krása:“