Josef Strachovský: Reliéfní portrét Václava Boleslava Nebeského, Vyšehradský hřbitov 5-47 (Vyšehrad)

Václav Bolemír Nebeský pocházel z národnostně smíšeného manželství, navštěvoval německé gymnázium v České Lípě a teprve na studiích filozofie, pod vlivem četby Jana Kollára, přátelství s Josefem Kajetánem Tylem, Karlem Jaromírem Erbenem a zejména s Boženou Němcovou, s níž se blízko seznámil v roce 1843, se přimkl k češství a stal se českým básníkem a zvolil si i své druhé vlastenecké jméno Bolemír. V revolučním roce 1848 se aktivně zúčastnil politického života, byl zvolen do Národního výboru a delegátem Slovanského sjezdu. Jako poslanec říšské rady byl na vídeňském a kroměřížském sněmu a dočasně zastupoval Karla Havlíčka Borovského v redakci Národních listů. Pak se ale politické činnosti vzdal a stal se docentem dějin české literatury a českého básnictví na české univerzitě. Působil i jako překladatel a sekretář Národního muzea, kde byl současně i redaktorem Časopisu Českého musea. Se všemi poctami byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v hrobě č. 5-47.

Josef Strachovský se narodil v rodině truhláře a odmalička projevoval umělecké sklony jako řezbář. Strachovský se přihlásil na mnichovskou akademii, a přestože byl zcela bez prostředků, na základě předložených prací byl přijat. Po návratu nastoupil do dílny Bohuslava Schnircha, s nímž spolupracoval na výzdobě Národního divadla. Později se osamostatnil a jako tvůrce soch významných českých osobností se dočkal značné popularity. Na vyšehradském hřbitově se s jeho dílem můžeme setkat kromě portrétního reliéfu Václava Bolemíra Nebeského ještě na hrobě č-39, který zdobí jeho socha Anděl míru.