Josef Drahoňovský: Rozhovor (Vyšehrad)

Josef Drahoňovský studoval na Střední odborné škole šperkařské v Turnově (glyptiku) u kamenorytce profesora Karla Zappa a pražskou Uměleckoprůmyslovou školu u profesorů Celestýna Kloučka a  Stanislava Suchardy. Před vstupem na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze získal praktické dvouleté zkušenosti u brusíře a kamenorytce ve Vídni. V roce 1911 se stal učitelem na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jako sochař pokračoval ve stopách Celdy Kloučka pro Kamila Herverta na návrzích gotických detailů pro dostavbu chrámu sv. Víta. Z tohoto důvodu se vydal na studijní cestu po slavných gotických francouzských katedrálách. Jeho dílo se zachovalo v architektonických plastikách na mnoha pražských domech. Z jeho dalších děl jsou známé např. funerální plastiky a portréty, bohatě řezané vázy z horského křišťálu a sochy. Jeho díla se dostávala do předních světových sbírek a galerií a bývala často předmětem vzácných i státních darů. Četné zakázky mu zadávaly i královské dvory. Pracoval při výzdobě fasády a interiérů budovy Obchodní a živnostenské komory v Praze, budovy Umělecko-průmyslového muzea v Plzni, v Praze na Královských Vinohradech vyzdobil budovu měšťanské školy Na Smetance a další budovy v Praze a Plzni. Oženil se s Marií Černou a přestěhovali se na Vinohrady. V roce 1912 se jim narodil syn Vladimír (narodil se 31. července 1912 v Praze, zemřel 23. října 1977). Ten byl malíř a rovněž, jako jeho otec, i profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Je pochován v témže hrobě na Vyšehradském hřbitově jako jeho otec.

Plastika Rozhovor na hrobě 12-32 na Vyšehradském hřbitově Josefa Drahoňovského je příkladem jeho rané sochařské tvorby. Totéž sousoší je umístěno na náměstí v Rovensku pod Troskami, které je nedaleko jeho rodiště Volavce u Trutnova. Působivě znázorňuje dvojici starých lidí, Drahoňovského rodičů.

Na Vyšehradském hřbitově se můžeme s dílem Josefa Drahoňovského setkat i na hrobě 10-23, kde spočívá Antonín Marek, kněz-buditel a průkopník slovanské vzájemnosti. Pro jeho náhrobní kámen vytvořil Drahoňovský reliéf krajiny a bustu. Antonín Marek se narodil 5. září 1785 v Turnově a zemřel 15. února 1877 na Smíchově. Byl žákem Josefa Jungmanna, po absolvování bohoslovectví v Litoměřicích se stal roku 1823 děkanem v Libuni u Jičína, kde rozvinul širokou buditelskou činnost. Byl prvním českým politickým básníkem. S Jungmannem jej pojilo celoživotní přátelství. Kromě vlastního psaní se věnoval i překladatelství, zejména ze Shakespearea, Ovidia a Schillerových balad.