Olbram Zoubek: Postava ženy (Vyšehrad)

Český sochař Olbram Zoubek se narodil v roce 1926, tedy ve stejném roce jako Vlastimil Fišar. Ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945 až 1952 po úspěšném složení zkoušek studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora Josefa Wagnera. V roce 1951 uzavřel sňatek se sochařkou Evou Kmentovou, po jejím skonu v roce 1980 se následujícího roku oženil s Marií Edlmannovou. Byl členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa, Nové Skupiny a Umělecké besedy. Je autorem posmrtné masky Jana Palacha, Pomníku obětem komunismu na Petříně a velkého množství dalších pozoruhodných plastik.

Když zemřel, byla polovina jeho popelu rozptýlena v Praze a polovina v Litomyšli.

Otec herce Vlastimila Fišara byl Čech, maminka Slovenka. V letech 1945 až 1948 studoval na Státní konzervatoři v Praze. Byl čelenem Realistického divadla v Praze, v roce 1951 se stal ředitelem pražského divadla pro mládež, poté dva roky uměleckým vedoucím Armádního divadla v Martině a od roku 1953 až do konce života byl členem uměleckého souboru Divadla na Vinohradech. Od roku 1987 byl váženým předsedou Společnosti bratří Čapků. Vlastimil Fišar zaujal v roce 1968 velice odvážný postoj k okupaci „spřátelených vojsk“ v srpnu tohoto roku, a byl proto vyškrtnut z hereckých odborů. V roce 1970 jej však v reakci na to Mezinárodní herecká asociace uvedla do funkce jako jejího čestného prezidenta. Vlastimil Fišar byl skvělým recitátorem poezie a vynikal i v uměleckém přednesu prózy. Byl jedním ze zakladatelů Lyry Pragensis, kde účinkoval stejně tak jako v Divadle Viola. Široké uplatnění nalezl v rozhlase a v Československé televizi uváděl tehdy populární soutěžní pořad Osm vteřin a dost!

Původně se na místě Fišarova hrobu nacházel rov spisovatele Josefa Tomana (1899-1977) s jeho basreliéfním portrétem.