František Bakule, V Pevnosti čp. 13/4 (Vyšehrad)

Učitelské metody, které F. Bakule uplatňoval, byly za jeho života považovány za novátorské a byly přijímány rozporuplně. Dnes je jeho dílo považováno za hodnotné a ojedinělé.

František Bakule nastoupil do Jedličkova ústavu na doporučení MUDr. Rudolfa Jedličky. Z počátku zde bylo dvanáct chovanců, po vypuknutí první světové války vznikla potřeba přijmout ještě invalidní vojíny. V roce 1918 se vyhrotily rozpory mezi ním a Rudolfem Jedličkou a František Bakule ústav opustil. Z ústavu s ním odešly i postižené děti. Zpočátku neměly trvalé sídlo a cestovaly po republice, nakonec se z podpory Červeného kříže podařilo zakoupit dům v Mozartově ulici na Smíchově, kde jeho ústav našel trvalé sídlo. V roce 1933 ukončil kvůli nemoci František Bakule pedagogickou činnost a věnoval se sepisování vzpomínek. Zemřel v zapomnění v roce 1957. Je pochován ve Sněhově u Malé Skály.

Rozměrná bronzová plaketa s reliéfní podobiznou je zavěšena na zdi Jedličkova ústavu ve vyšehradské ulici V Pevnosti. Obsahuje tento text: „Zde v letech 1913–1918 působil reformní pedagog a první český učitel postižených dětí František Bakule *18. 5. 1877  †15. 1. 1957 / Společnost F. Bakule 2003 a Městská část Praha 2.“