Novoměstská radnice (Nové Město)

Na jižní straně radniční věže směrem do Karlova náměstí se nachází nenápadná kamenná pamětní deska. Byla sem instalována v roce 1651. Je mezi zamřížovanými okny ve výši prvního patra.

V roce 1516 přistoupilo Nové Město k úpravě radnice, ale kvůli nedostatku finančních prostředků se opravy protahovaly. V roce 1518 došlo k opětnému spojení Starého a Nového Města a v budově radnice, které se od té doby říkalo „hořejší“, byl umístěn šestipanský úřad, rozšířený posléze na deset členů. V květnu 1520 se opět začalo za Ludvíka Jagellonského přestavovat. Věž byla přestavěna v letech 1520–1526 a byla v ní vytvořena nová raně renesanční okna. Také byl zazděn průchod věží v této jižní části. V červenci 1559 však udeřil do radniční věže blesk a byl zničen krov věže, orloj se zvonem a vyhořela i síň radních. Opravy tehdy vydatně finančně podpořil i císař. Na jižním průčelí věže byl během oprav umístěn nový veliký orloj. Ten byl nakonec odstraněn na konci 18. století.

O dvě poschodí níž pod orlojem byl v roce 1651 mezi renesančními okny v prvním patře věže umístěn nový upravený kamenný znak Nového Města, který se pak od poloviny 17. století používal. Součástí byly dvě orlice a koruna s jablkem a křížkem. Nad znakem je iniciála „ F III“. Pod znakem je latinský nápis: „Caesare Ferdinando Faelicia Sceptra Tenente Haec NeoPraga Svae Retulit Monvmenta Fidei. M.D.C.LI“   V češtině: "Na památku věrnosti Nového Města za šťastné vlády císaře Ferdinanda. 1651." Jde o polepšený znak Nového Města pražského z roku 1649 (listina vydaná 3. 5. 1649 v Prešpurku, za statečnost Novoměstských při obraně před Švédy v roce 1648).

V té době byl císařem Ferdinand III. Habsburský (1608–1657). Ve druhé polovině 17. století probíhaly další četné drobné opravy věže a celé Novoměstské radnice.

V době vlády Ferdinanda III. byly české země nejvíce postiženy třicetiletou válkou. Císař pokračoval v upevňování moci a rekatolizační politice svého otce Ferdinanda II., ale mírněji a naopak usiloval o konsolidaci poměrů. Za jeho vlády, v „době temna“, vznikly první soupisy obyvatelstva podle náboženského vyznání a nadto vytvořil první katastr – soupis všech obcí, tzv. berní rulu. Díky jemu byla opět sjednocena pražská Karlova univerzita, když ji vyňal z moci jezuitů, a spojil ji s jezuitskou kolejí v Klementinu. Vznikla tak Karlo-Ferdinandova univerzita, která se postupně měnila ve státní vzdělávací instituci. Ovšem r. 1646 nechal odvézt z Prahy do Vídně české korunovační klenoty, které sem byly vráceny až za Františka Josefa I. v roce 1867. Ferdinand III. mluvil sedmi jazyky, dobře ovládal i češtinu a dokonce česky zpíval Svatováclavský chorál v katedrále sv. Víta. Věnoval se hudbě, sám je autorem několika duchovních skladeb – Stabat Mater a Miserere. Psal i básně. Na Staroměstském náměstí v Praze dal r. 1650 postavil Mariánský sloup, který byl po odstranění zase obnoven v roce 2020.

Z doby jeho vlády pochází řada městských znaků, mezi jinými i znak Nového Města. Znak města Prahy vylepšil obměnou paží třímající tasený meč jako uznání za statečný boj Pražanů se Švédy.