Václav Dolejšek, Fyzikální ústav, Ke Karlovu 2026/5 (Nové Město)

Václav Dolejšek se narodil v rodině úředníka Pražské městské spořitelny. V roce 1914 maturoval na českém reálném gymnáziu a začal studovat matematiku a fyziku na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, ale již po roce byl odveden jako jednoroční dobrovolník. V říjnu 1918 se vrátil z fronty, dokončil studium a stal se asistentem Bohumila Kučery ve Fyzikálním ústavu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Promoval v roce 1920. Ve Fyzikálním ústavu se seznámil s Jaroslavem Heyrovským, který sem docházel měřit, a oba vědci se stali celoživotními přáteli. V roce 1928 byl Dolejšek jmenován mimořádným profesorem. V roce 1931 vznikl z Dolejškovy laboratoře první samostatný Spektroskopický ústav UK, jako vůbec první ve střední Evropě. V roce 1935 byl Václav Dolejšek jmenován řádným profesorem. Rozvoj ústavu však ukončilo uzavření vysokých škol v roce 1939. Koncem roku 1939 požádal M. Siegbahn písemně Václava Dolejška, aby mu poslal své vědecké práce, protože ho chtěl navrhnout na udělení Nobelovy ceny. Václav Dolejšek však odpověděl, že si tak velkou poctu ještě nezaslouží a že navrhne Jaroslava Heyrovského. Po nástupu fašistů se aktivně zapojil do odboje, nejprve v Národní radě české a pak v organizaci ÚVOD, v níž se podílel na stavbě vysílačky L15, která měla spojení s československou exilovou vládou v Londýně. Dne 7. října 1944 byl gestapem zatčen a následně uvězněn v koncentračním táboře Malá pevnost Terezín, kde 3. ledna 1945 na následky epidemie úplavice zemřel.