Galerie Vyšehrad, pamětní deska

Budova je pozůstatkem středověké strážní věže, součásti středověkého opevnění z doby krále Karla IV. Stojí na skále nad tzv. Libušinou lázní. Podle představ obrozenců, z vrcholku této skály, bájná kněžna Libuše věštila slávu městu Praze.

Základy budovy leží na půdorysu palácové stavby, která byla součástí středověké knížecí a královské akropole.

Jedním z nejdůležitějších období pro Vyšehrad byla doba panování knížete Vratislava II. (1061–1092), který zde sídlil větší část své vlády. V počátcích své vlády sídlil kníže Vratislav II. na Pražském hradě, ale po smrti biskupa Šebíře se na přání otce dostal na biskupský stolec jeho mladší bratr Jaromír , který později přijal jméno Gebhard (1068–1090). Mezi bratry panovalo velké nepřátelství, a když Jaromír dosáhl vysokého postavení a stal se kancléřem, přestěhoval se Vratislav na slovanské hradiště – Vyšehrad. Zde si na svou podporu vybudoval kolem roku 1070 exemptní (tedy vyňatou z pravomoci pražského biskupa) kapitulu podřízenou přímo Římu. Za krále Vratislava II. nastala na Vyšehradě velkorysá stavební činnost. Založil baziliku sv. Petra a Pavla, k níž zřídil sbor kněží – kapitulu podřízenou Římu. Exempce byla jediná svého druhu v českých zemích a potvrdil ji papež Lucius II. roku 1144.

Panovnický palác stával kdesi v jihozápadní části hradu, přibližně nad vyšehradskou skalou. Jeho areál, obehnaný příkopem, spojoval kamenný most (zbytky mostu se dochovaly dodnes) s okrskem kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla v severním sousedství. Kromě torza románského mostu se dochovaly zbytky základů dvou palácových staveb, objekt Starého purkrabství, budova bývalé strážní věže a dvě studny. V polovině 20. století sem navíc byla z Palackého mostu přemístěna Myslbekova sousoší znázorňující výjevy z českých dějin. Najdeme tu také Gotický sklep s expozicí Historické podoby Vyšehradu. Ke korunovaci Vratislava II. králem byl kolem roku 1085 zhotoven bohatě zdobený evangeliář označovaný dnes jako Kodex vyšehradský , jedno z nejhodnotnějších děl románské knižní malby v Evropě. Za Soběslavovy vlády pak byla rozšířena bazilika sv. Petra a Pavla, v jejíž kryptě byli postupně pohřbeni někteří příslušníci vládnoucího rodu: Vratislav II., jeho manželka Svatava, Konrád I. Brněnský, Soběslav I. a také Soběslav II. O další rozkvět se postaral Karel IV., který ještě posílil vliv vyšehradské kapituly, která v té době patřila k nejbohatším pozemkovým vlastníkům v zemi. Doba panování Karla IV. znamenala pro Vyšehrad druhý vrchol s rozsáhlou stavební činností, která zahrnovala i zbudování výstavného areálu královského paláce a opevnění. Právě ze strážní věže tohoto opevnění vznikla budova Galerie Vyšehrad (1990-2022), které daly současnou podobu barokní úpravy v 18. století. Galerie Vyšehrad se zaměřovala na mladé autory s orientací na malbu a tvorbu obrazu. Od roku 2025 se objekt opět jmenuje Prachárna a hostí novou stálou expozici věnovanou Vyšehradu.