Zvětšit mapu
Zmenšit mapu

Karel Effa (Vinohrady)

Český herec, který vytvořil přes 70 větších i menších komediálních filmových rolí.  

Sdílet

Karel Effa (původním jménem Karel Effenberger), se narodil 23. května 1922 v Praze. Absolvoval obchodní akademii v Berouně a v osmnácti letech narukoval v Hradci Králové do vládního protektorátního vojska, s kterým se zúčastnil bojů na italské frontě. Už během války vystupoval ve vojenských kabaretech při I. Československé samostatné brigádě v Itálii, a po skončení války působil další dva roky jako četař-aspirant v AUSu Víta Nejedlého.

Po odchodu z armády se nejprve stal v r. 1947 členem pražského Divadla satiry, kde si ho všimli také filmaři. Poté přestoupil do Divadla Státního filmu (1948-1951), ale nakonec získal angažmá v Hudebním divadle Karlín (1951-1955). Po jednoročním angažmá ve Werichově divadle ABC (1957-1958) se opět vrátil do Karlína, kde setrval až do roku 1979, než ho nedobrovolně opustil. Až do své smrti pak působil v divadle Semafor. Na divadelních prknech ztvárnil Karel Effa mnoho rolí, hrál například v satirické fantazii dle Voskovce & Wericha „Kat a blázen“, Nestroyově komedii „Lumpacivagabundus“, v Offenbachově operetě „Šestá žena Modrovousova“, dále hrál Principála ve hře Josefa Kajetána Tyla „Paní Marjánka, matka pluku“, před rokem 1968 alternoval Jaroslava Štercla v roli hajného Štětivce v operetní komedii „Na tý louce zelený“, v Dumasově „Třech mušketýrech“ se představil coby kardinál Richelieu. Zářil také v komedii pro dva herce –„Řehtačka“ Charlese Dyera (partnerkou mu byla v této komedii Hana Talpová).

Karel Effa byl vizuálně velmi výrazný – měl ostře řezanou tvář s dlouhou bradou a jeho obličeji vévodil velký křivý nos. Již tato skutečnost byla základem jeho komičnosti. Jeho vnitřní komediální talent byl ovšem velmi hluboký. Své herectví bral velmi zodpovědně a pečlivě, protože mu vždy šlo o perfektní výsledek. Smyslem jeho života bylo divadlo.

V soukromém životě byl Effa značně nepraktický, a manuálně nezručný. Byl nadšeným sportovcem, v mládí aktivním, později fanouškem – hrdým slávistou. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie. 

Jeho velkým hobby byla hra na kytaru a zpěv. Vzhledem k tomu, že byl tělem a duší tramp, došlo tím k přirozenému propojení těchto koníčků, až takovému, že se stal autorem řady písní, z nichž nejznámější jsou „Kočičko malá“ a „Vlčák Pietro“. V roce 1960 vyšla na SP  gramodesce Effou interpretovaná písnička „Pět strun“ autorů Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého.

Byl skvělým objektem pro film. Nejčastěji hrál v menších komediálních rolích padouchy a záporné postavy, také směšné figurky, úředníky, číšníky či sluhy. Ovšem nechyběly ani  role kladné, například pan Koníček ve filmu „Florenc 13:30“. Debutem Karla Effy byla v roce 1947 role závodčího Jardy ve filmu „Uloupená hranice“. V letech 1947 – 49 Karel Effa hrál ve filmech „Znamení kotvy“, „Ves v pohraničí“ (zde i zpíval, a to výše uvedenou píseň „Vlčák Pietro“), „Pan Novák“. Jeho významnou rolí byl strážce pokladu ve filmové pohádce „Pyšná princezna“ (1952). V roce 1955 se Effa zdárně zhostil filmových rolí ve filmech „Muž v povětří“ a „Vzorný kinematograf Haška Jaroslava“. Effova filmová kariéra pokračovala dál, v letech 1957 až 1966 rolemi ve filmech „Florenc 13.30“, „Princezna se zlatou hvězdou“, „Florián“, „Baron Prášil“, „Až přijde kocour“, „Limonádový Joe“, „Bláznova kronika“, „Kdo chce zabít Jessii“, „Martin a devět bláznů“. Karel Effa hrál i v zahraniční (západoněmecké v r. 1966) produkci –  v televizním dvoudílném filmu „Robin Hood - vznešený lupič“.

Karel Effa bydlel  v domě Čerchovská 6, Praha 2.

Karel Effa zemřel 11. června 1993, krátce po svých jednasedmdesátých narozeninách.

(Zpracoval Viktor Kotrubenko)


Vzpomínka autora článku. Viktor Kotrubenko na Karla Effu vzpomíná jako na svého kamaráda, a také bezprostředního souseda. Jejich sousedství, a související přátelství, bylo „živeno“ nejen kumštýřstvím obou jmenovaných, ale i společnými útrapami, které jim přichystávali řemeslníci při opravách jejich bytů. Přátelství tedy bylo nadstandardní, někdy lze říci i důvěrné, vždyť, kromě jiného, spolu v době zdlouhavých rekonstrukčních prací domu, sdíleli, prostřednictvím vybouraných příček, toalety a koupelny (a to bez jakékoli zástěny). A toto sdílení zdaleka neprobíhalo mlčky. Effa doprovázel užívání zmíněných místností vodopádem žertů a vtipných chlapských, mnohdy silných a jadrných komentářů. Sousedství s Effou bylo více než veselé, a to nejen při běžných setkáních na schodišti, ale i při vzájemných návštěvách a nezapomenutelných silvestrovských oslavách. Sousedské kamarádství s Effou nemá za celou dobu sousedství ani náznak nějakého stínu, Karel Effa byl v soukromí vždy komunikativní, přátelský a bylo s ním veselo.

Galerie: 
Narození
23.5.1922
Úmrtí
11.6.1993 (71 let)
Katastrální území
Štítky: 
Datum poslední aktualizace: 23.1.2020 11:20
Datum vytvoření: 4.1.2019 17:41