Karel Effa (Vinohrady)

Český herec, který vytvořil přes 70 větších i menších komediálních filmových rolí.  

Karel Effa se narodil 23. května 1922 v Praze, zemřel 11. června 1993 v Praze.

Sdílet

Karel Effa (původním jménem Karel Effenberger), se narodil 23. května 1922 v Praze. Absolvoval obchodní akademii v Berouně a v osmnácti letech narukoval v Hradci Králové do vládního protektorátního vojska, s kterým se zúčastnil bojů na italské frontě. Už během války vystupoval ve vojenských kabaretech při I. Československé samostatné brigádě v Itálii, a po skončení války působil další dva roky jako četař-aspirant v AUSu Víta Nejedlého.

Po odchodu z armády se nejprve stal v r. 1947 členem pražského Divadla satiry, kde si ho všimli také filmaři. Poté přestoupil do Divadla Státního filmu (1948-1951), ale nakonec získal angažmá v Hudebním divadle Karlín (1951-1955). Po jednoročním angažmá ve Werichově divadle ABC (1957-1958) se opět vrátil do Karlína, kde setrval až do roku 1979, než ho nedobrovolně opustil. Až do své smrti pak působil v divadle Semafor. Na divadelních prknech ztvárnil Karel Effa mnoho rolí, hrál například v satirické fantazii dle Voskovce & Wericha „Kat a blázen“, Nestroyově komedii „Lumpacivagabundus“, v Offenbachově operetě „Šestá žena Modrovousova“, dále hrál Principála ve hře Josefa Kajetána Tyla „Paní Marjánka, matka pluku“, před rokem 1968 alternoval Jaroslava Štercla v roli hajného Štětivce v operetní komedii „Na tý louce zelený“, v Dumasově „Třech mušketýrech“ se představil coby kardinál Richelieu. Zářil také v komedii pro dva herce –„Řehtačka“ Charlese Dyera (partnerkou mu byla v této komedii Hana Talpová).

Karel Effa byl vizuálně velmi výrazný – měl ostře řezanou tvář s dlouhou bradou a jeho obličeji vévodil velký křivý nos. Již tato skutečnost byla základem jeho komičnosti. Jeho vnitřní komediální talent byl ovšem velmi hluboký. Své herectví bral velmi zodpovědně a pečlivě, protože mu vždy šlo o perfektní výsledek. Smyslem jeho života bylo divadlo.

V soukromém životě byl Effa značně nepraktický, a manuálně nezručný. Byl nadšeným sportovcem, v mládí aktivním, později fanouškem – hrdým slávistou. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie. 

Jeho velkým hobby byla hra na kytaru a zpěv. Vzhledem k tomu, že byl tělem a duší tramp, došlo tím k přirozenému propojení těchto koníčků, až takovému, že se stal autorem řady písní, z nichž nejznámější jsou „Kočičko malá“ a „Vlčák Pietro“. V roce 1960 vyšla na SP  gramodesce Effou interpretovaná písnička „Pět strun“ autorů Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého.

Byl skvělým objektem pro film. Nejčastěji hrál v menších komediálních rolích padouchy a záporné postavy, také směšné figurky, úředníky, číšníky či sluhy. Ovšem nechyběly ani  role kladné, například pan Koníček ve filmu „Florenc 13:30“. Debutem Karla Effy byla v roce 1947 role závodčího Jardy ve filmu „Uloupená hranice“. V letech 1947 – 49 Karel Effa hrál ve filmech „Znamení kotvy“, „Ves v pohraničí“ (zde i zpíval, a to výše uvedenou píseň „Vlčák Pietro“), „Pan Novák“. Jeho významnou rolí byl strážce pokladu ve filmové pohádce „Pyšná princezna“ (1952). V roce 1955 se Effa zdárně zhostil filmových rolí ve filmech „Muž v povětří“ a „Vzorný kinematograf Haška Jaroslava“. Effova filmová kariéra pokračovala dál, v letech 1957 až 1966 rolemi ve filmech „Florenc 13.30“, „Princezna se zlatou hvězdou“, „Florián“, „Baron Prášil“, „Až přijde kocour“, „Limonádový Joe“, „Bláznova kronika“, „Kdo chce zabít Jessii“, „Martin a devět bláznů“. Karel Effa hrál i v zahraniční (západoněmecké v r. 1966) produkci –  v televizním dvoudílném filmu „Robin Hood - vznešený lupič“.

Karel Effa bydlel  v domě Čerchovská 6, Praha 2.

Karel Effa zemřel 11. června 1993, krátce po svých jednasedmdesátých narozeninách.


Vzpomínka autora článku. Viktor Kotrubenko na Karla Effu vzpomíná jako na svého kamaráda, a také bezprostředního souseda. Jejich sousedství, a související přátelství, bylo „živeno“ nejen kumštýřstvím obou jmenovaných, ale i společnými útrapami, které jim přichystávali řemeslníci při opravách jejich bytů. Přátelství tedy bylo nadstandardní, někdy lze říci i důvěrné, vždyť, kromě jiného, spolu v době zdlouhavých rekonstrukčních prací domu, sdíleli, prostřednictvím vybouraných příček, toalety a koupelny (a to bez jakékoli zástěny). A toto sdílení zdaleka neprobíhalo mlčky. Effa doprovázel užívání zmíněných místností vodopádem žertů a vtipných chlapských, mnohdy silných a jadrných komentářů. Sousedství s Effou bylo více než veselé, a to nejen při běžných setkáních na schodišti, ale i při vzájemných návštěvách a nezapomenutelných silvestrovských oslavách. Sousedské kamarádství s Effou nemá za celou dobu sousedství ani náznak nějakého stínu, Karel Effa byl v soukromí vždy komunikativní, přátelský a bylo s ním veselo.

Galerie: 
Narození
23.5.1922
Úmrtí
11.6.1993 (71 let)
Katastrální území
Štítky: 
Datum poslední aktualizace: 30.4.2020 18:54
Datum vytvoření: 4.1.2019 17:41