Jiří Štuchal

Jiří Štuchal (Vinohrady)

Kabaretní herec, konferenciér, populární bavič, spisovatel, rozhlasový moderátor a redaktor.

Narodil se 20. listopadu 1912 v Brně, zemřel 2. března 1979 v Praze.

Sdílet

Jiří Štuchal již ve svých devatenácti letech účinkoval v brněnském kabaretu. Zde se poprvé uplatnil také jako textař. Své textařské umění zúročil při pozdější spolupráci s dirigentem Gustavem Bromem. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století byl Štuchal považován za jednoho z nejpopulárnějších rozhlasových moderátorů a autorů. Velmi sledovaný a posluchači oblíbený pravidelný rozhlasový pořad „Šťastnou cestu“ byl pevně spjat s osobou Jiřího Štuchala.

Svou životní dráhu začal přitom naprosto „neumělecky“ – nejdříve pracoval jako skladník, poté byl bankovním úředníkem. Již v roce 1944 však vzniklo první spojení Jiřího Štuchala s rádiem, jeho nástupem do brněnského rozhlasu. Po dobu deseti let zde fungoval jako zpravodaj. Tyto úvodní zkušenosti mu pomohly v r. 1960, kdy nastoupil do Československého rozhlasu v Praze. Ještě předtím, v roce 1947, stihl vydat svou první knížku s názvem „Řečí šestapadesát“, a v roce 1950 vyhrát na festivalu artistů soutěž konferenciérů. V pražském rozhlase pak Jiří Štuchal působil jako autor a konferenciér zábavných pořadů, tzv. patnáctiminutovek. Vzhledem k tomu, že se v tomto žánru velice osvědčil, svěřoval mu Český rozhlas moderování tak důležitých zábavných pořadů, jakými byly např. rozhlasové „Silvestry“. Tato vysílání Štuchalovi přinesla obrovskou popularitu. Jako moderátor uváděl řadu zájezdových estrádních pořadů, přičemž uplatňoval také svůj nepřehlédnutelný komediální talent. V oblasti estrád neměl konkurenci, byl naprostou hvězdou. Jeho výborné imitátorské schopnosti, v nichž dosahoval mistrovství, byly legendární. Např. jeho imitování herce Vlasty Buriana bylo naprosto nezapomenutelným. Jiří Štuchal byl bezkonkurenčním tvůrcem i interpretem anekdot. Hlavním Štuchalovým přínosem zábavné rozhlasové produkci bylo jeho pravidelné moderování rozhlasového magazínu „Šťastnou cestu“. Původním záměrem tvůrců pořadu bylo poskytovat automobilistům praktické informace a rady. Díky humornému komentáři Jiřího Štuchala se z pořadu stal populární magazín s obrovskou sledovaností. V období od roku 1961 - 1972 bylo odvysíláno více než 600 těchto pravidelných pořadů. Svou spolupráci s Čs. rozhlasem Jiří Štuchal ukončil v roce 1972, kdy odešel na zasloužený odpočinek, do důchodu.

Během svého života Jiří Štuchal účinkoval také v řadě filmů. Poprvé to bylo v roce 1948, kdy  se jednalo o krátkometrážní dokumentární snímek „Společně k cíli“ Vladimíra Síse. Štuchal hrál rovněž ve filmové komedii „Hudba z Marsu“ režisérů Jána Kadára a Elmara Klose (natočeno v roce 1955). Role kapitána Slavoje mu připadla v roce 1960 ve sportovní veselohře „Ledoví muži“, kterou režíroval opět Vladimír Sís. V roce 1961 mohli diváci sledovat Jiřího Štuchala jako partnera Miroslava Horníčka ve filmu režiséra Zbyňka Brynycha „Každá koruna dobrá“. V roce 1963 si Jiří Štuchal zahrál společně s komiky Jaroslavem Šterclem a Václavem Šteklem v Dietlově a Podskalského filmu „Einstein kontra Babinský“. Poslední filmové účinkování Jiřího Štuchala je datováno rokem 1971, v komedii „Ženy v ofsajdu“ režiséra Bořivoje Zemana, kde se ujal role funkcionáře fotbalové komise. Originální hlasový projev Jiřího Štuchala provází krátkometrážní snímky „O kolečku, peru a vařiči“ Vladimíra Síse (1950) a „Říkají mu Adam“ Miloslava Hrubého (1966). Celkově však lze říci, že film využil talentu Jiřího Štuchala relativně málo. Velmi zvláštní místo ve Štuchalově filmovém angažmá zaujímá film Král komiků (1963), věnovaný Vlastovi Burianovi. V tomto střihovém snímku Vladimíra Síse a Rudolfa Jaroše je zvěčněno již výše zmíněné Štuchalovo dokonalé imitování Vlasty Buriana.

Svou literární činnost Jiří Štuchal orientoval zábavným směrem. Známa jsou jeho díla: Anekdoty na „šťastnou cestu“ (1969), Anekdoty „za školou“ (1970), Jaroslav Vojta vypráví anekdoty (1971), Anekdoty okolo stola-la-la (1973). Autorsky přispíval humoristickými povídkami nejen do časopisů, ale i do sborníků. Příkladem je například repertoárový sborník Václava Daňka „Humor na pódiu“, který vyšel v roce 1959.

Jiří Štuchal měl za ženu populární zpěvačku taneční hudby Věru Rackovou. Bydlel v domě Čerchovská 6, Praha 2.

Galerie: 
Jiří Štuchal - Anekdoty na šťastnou cestu
Narození
20.11.1912
Úmrtí
2.3.1979 (66 let)
Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 11.11.2020 0:28
Datum vytvoření: 11.11.2020 0:17