Anna Honzáková (Nové Město)

MUDr. Anna Honzáková pocházela z rodiny Jana Honzáka, lékaře, významného osvětového pracovníka a váženého občana. Rodina se šesti dětmi žila v Kopidlně u Jičína a otec byl osobním lékařem hraběte Šlika. Po příkladu otce chtěl studovat medicínu jedeno z jeho synů i dcera Anna, ale v té době ještě dívky nesměly navštěvovat ani střední školy, natož vysoké.

Anna se tedy rozhodla pro studium ve Švýcarsku. Vzhledem k náhlému úmrtí otce a nemožnosti financování školy z plánu sešlo. V té době však již Eliška Krásnohorská založila v Praze v roce 1890 první dívčí gymnázium ve střední Evropě Minerva, kam Anna nastoupila a vystudovala je. Již na gymnáziu prokázala své schopnosti, když dala první pomoc dívce s epileptickým záchvatem, a tím jí pomohla. Později zde působila jako školní lékařka. Školu ukončila s vyznamenáním.

Poté studovala lékařskou fakultu na pražské německé univerzitě, a díky novému zákonu a jejímu výbornému prospěchu, a také několika intervencím ve Vídni, pokračovala a skládala zkoušky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě. V roce 1902 promovala. Její vědomosti, píli a vynikající výsledky pochválil prof. Josef Thomayer. Prošla tříletou praxí na chirurgii.

Potom si otevřela na Novém Městě soukromou gynekologickou ordinaci v rohovém domě ulic Na Moráni a Dittrichovy (čp. 1958, č. 7), kde je umístěna i její bronzová pamětní deska.

MUDr. Anna Honzáková byla velmi pracovitá, odborně na výši, schopná a především vstřícná a laskavá ke svým pacientkám, což byl na tehdejší dobu průkopnický čin. Její ordinace byla vyhlášená a měla širokou klientelu. Navštěvovaly ji kromě mnoha neznámých žen, které leckdy léčila zdarma, také například Josefa Náprstková, manželka Vojty Náprstka a zakladatelka rozsáhlé sbírky lidových výšivek, spisovatelka Eliška Krásnohorská, herečky Leopolda Dostalová a Hana Kvapilová.

Na Moráni pracovala neúnavně od roku 1905 dlouhých 35 let, přitom ještě psala odborné články a rok byla předsedkyní Sdružení československých lékařek (1930). Zajímaly ji také práva žen a zasazovala se o jejich lepší život, byla aktivní v několika spolcích (Ženský klub český a Výbor pro volební právo žen), podporovala emancipační hnutí. Byla členkou Ženské národní rady. V roce 1937 založila „Fond Anny Honzákové-Hlaváčové pro stáří nebo nemoc práce neschopných žen“. Vložila do něj část svých vlastních úspor, které se měly potřebným ženám vyplácet po její smrti. Získala přezdívku Matka matek.