Svatý Kosma

Svatí Kosma a Damián byli řeckého původu. Narodili se ve 3. století v severosyrském městě Cyrrhus. Otec byl řecký pohan a matka křesťanka, sv. Theodota. Byli proslulí léčením zdarma a svou vírou. Léčili chudé i bohaté, lidi i zvířata, aniž by za to vzali jedinou minci. Křesťané jim proto říkali Anargyroí, tedy nezištníci nebo bezstříbrníci. Řídili se biblickým heslem: „Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.“ Podle křesťanských legend transplantovali nemocnému kostelníkovi gangrenózní nohu právě zemřelého mouřenína. Stali se obětí pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána. Legenda praví, že se neutopili ve vodě, neuhořeli v plamenech, kameny a šípy se od nich odráželi, takže nakonec byli oba sťati mečem.

Sousoší Kosmy a Damiána, kteří doprovázejí na postranních soklech sv. Salvátora (tedy samotného Ježíše Krista), vytvořil sochař Oldřich Mayer na objednávku lékařské fakulty a oba světce proto neoblékl do historických antických šatů, ale do dobových talárů profesorů Karlovy univerzity. Na podstavci sousoší jsou oba bratři přirovnáni k největším antickým lékařům: Kosma k Hippokratovi a Damián ke Galénovi. Přestože oba bratři pracovali společně, tradice je v průběhu staletí od sebe poněkud oddělila jako symboly dvou různých lékařských oborů. Kosma bývá zobrazován jako lékař s mastmi a močovou baňkou, zatímco Damián drží hmoždíř s tloukem, případně lékárnickou lžičku. Legendární je hádka bratří o tři vejce. Žena jménem Palladia z vděčnosti k lékařům chtěla oběma zaplatit, ale ti striktně odmítli. Žena pak tajně zašla za Damiánem a ve jméně Nejsvětější Trojice jej zapřísahala, aby si od ní vzal alespoň malý dar. Damián ze strachu, aby neurazil jméno Boží, tři vejce nakonec přijal, ale když se to dozvěděl Kosma, rozhněval se a prohlásil, že až oba zemřou, nechce být spolu s bratrem v jednom hrobě. Když byli později oba bratři sťati, lidé si pamatovali na Kosmův příkaz a chtěli je pohřbít odděleně. V ten okamžik však promluvil velbloud lidskou řečí a lidem vysvětlil, že Damián nevzal vejce z chamtivosti, ale z úcty k Nejsvětější Trojici. Oba bratři tak spočinuli v jednom hrobě. Oba byli původně pohřbeni v syrském Cyrrhusu, kde byli popraveni. Vzhledem k jejich obrovské popularitě však byly jejich ostatky rozděleny a přeneseny na různá místa Evropy a Blízkého východu. Jejich hlavní hrob se nachází v Bazilice svatého Kosmy a Damiána přímo na Forum Romanum, kde odpočívají pod hlavním oltářem již od 6. století. Část jejich kostí získal také císař Karel IV. a uložil je do relikviářů v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

Oběma světcům byl zasvěcen svatostánek ve Staré Boleslavi, na jehož prahu zahynul v roce 935 sv. Václav. V Praze 2 je raně barokní kostelík zasvěcený svatým Kosmovi a Damiánovi v Emauzích v areálu Emauzského kláštera ve Vyšehradské ulici na Novém Městě.

V  bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru se nachází vyobrazení sv. Kosmy a Damiána v druhém okně presbytáře. Toto okno sdílejí společně s postavami blahoslaveného Hroznaty a svatého Jana Sarkandera. Jako autor kartonů pro vitráž tohoto okna je uváděn významný český malíř František Sequens. Vitraj do tohoto okna věnovali farníci v době působení arciděkana Antonína Hoffmana v letech 1945-1946, neboť původní Sequensovo okno bylo poškozeno tlakovou vlnou při náletu spojenců v únoru 1945, jak praví nápis na okně: “ Co válkou zničeno, obětavostí farníků nahrazeno za arciděkana a preláta Ant. Hoffmanna Léta Páně 1945-1946“.  

Oba světci jsou patroni lékařů, lékárníků, zubařů a veterinářů. K jejich atributům patří lékařské nástroje, had, hmoždíř, talár a noha.

Vitráž a vitraj je zasklení oken do olověných pásků. Vitráž (vitrage) je jakákoliv výplň okna nebo dveří z barevných skel, kterou může zhotovit i sklenář. Vitraj (vitrail) je umělecké dílo vytvořené umělcem a od vitráže se může lišit i tím, že je část výplně na sklo domalovaná, například obličeje. V bazilice sv. Ludmily se tedy nacházejí vitraje, ale hovoříme-li o této výzdobě jako o vitrážích, není to chyba, protože každá vitraj je současně i vitráž, ale ne každá vitráž je vitraj.