Svatá Barbora

V roce 1969 svatou Barboru z Nikomédie katolická církev kvůli nedostatku historických důkazu o její reálné existenci vymazala ze seznamu obecných svatých. Což ovšem neznamená, že by byla zbavena statusu svaté. Církev její svatořečení nikdy nezrušila, a tak zůstává uznávanou svatou a její lokální uctívání je církví plně povoleno. Její kult je v lidové tradici i v umění natolik silný, že se slaví i nadále a v podobě větviček „barborek“ ožívá každoročně 4. prosince i u nevěřících. Podle legendy, která pochází ze 7. století, Barboru její otec Dioskor, bohatý pohanský šlechtic, nechal zavřít do speciálně postavené věže, aby ji uchránil před křesťanskými vlivy a nápadníky. Barbora se přesto stala křesťankou a ve věži nechala vybourat třetí okno, aby symbolizovalo Svatou Trojici. Za to, že se hlásila ke křesťanství, ji otec krutě mučil (rány bičem vnímala Barbora jako hlazení jemnými pavími pery) a nakonec ji sám sťal mečem. Cestou z popraviště jej ale na místě zasáhl a zabil blesk z čistého nebe. Kvůli tomuto osudu otce se stala sv. Barbora patronkou proti zásahu bleskem, požárům a náhlé smrti. Je též patronkou dělostřelců a všech, kteří pracují se střelným prachem a výbušninami. Horníci ji uctívali natolik, že v dolech nechávali hořet kahan, kterému říkali Barbořino světlo. I v současnosti zdobí řadu portálů železničních i silničních tunelů v Čechách soška svaté Barbory umístěná v nice. Když Barbora utíkala před hněvem otce, skryla se v jeskyni, kde se skála zázračně rozestoupila. Cestou do vězení pak zachytila o suchou větvičku třešně, kterou zalila vodou a v den její popravy větvička uprostřed zimy, 4. prosince, vykvetla. Tak vznikla tradice řezání „barborek“. Svatá Barbora má charakteristické atributy, podle nichž ji lze pohodlně a nezaměnitelně v umění rozeznat. Nejdůležitějším atributem je věž se třemi okny. Kalich s hostií symbolizuje svátost oltářní (eucharistii), neboť podle legendy ji před smrtí v žaláři anděl přinesl svaté přijímání. Meč pak odkazuje na nástroj jejího umučení. Vedlejšími atributy jsou pak palmová ratolest, jako křesťanský symbol mučednictví a vítězství nad smrtí, páv nebo paví pero, nejen s odkazem na legendu, ale páv navíc v křesťanství symbolizuje nesmrtelnost. Jako patronka dělostřelců byla v pozdějším umění doprovázena dělem, případně knihou jako symbolem moudrosti. Sv. Barbora je jednou ze čtrnácti svatých pomocníků. Jsou to: Akátius je patronem proti bolestem hlavy, Barbora proti horečce a náhlé smrti, Blažej proti nemocem krku a pro ochranu domácích zvířat, Kateřina alexandrijská proti náhlé smrti, Kryštof proti moru a nebezpečí na cestách, Cyriak proti pokušení, v hodině smrti, Diviš proti bolestem hlavy, Erasmus proti zažívacím nemocem, Eustach proti rodinným neshodám, Jiří je patronem skautů a pro zdraví domácích zvířat, Jiljí je patronem proti moru a pro dobrou zpověď a v ochraně má invalidy, žebráky a kováře. Markéta Antiochijská je nápomocná po dobu porodu a při ochraně před démony, Pantaleon je patronem lékařů a proti rakovině a tuberkulóze, Vít je patronem proti epilepsii, bleskům a ochraňuje domácí zvířata.

V Čechách je asi nejslavnějším kostelem zasvěceným této světici chrám sv. Barbory v Kutné hoře, v Praze 2 se nachází kaple sv. Barbory u alžbětinek v areálu kláštera alžbětinek s kostelem Panny Marie Sedmibolestná ve svažitém terénu v horní části zahrady, která dříve sloužila jako hřbitov řádových sester. Kaple bezprostředně přiléhá k ohradní zdi u ulice Apolinářské. Na Karlově mostě se nachází trojsoší sv. Barbory, sv. Markéty a sv. Alžběty, přičemž ústřední postavou na samostatném podstavci je sv. Barbora. Sousoší vytvořil Jan Brokoff se svými syny v roce 1707.

Autorem kresebného návrhu sv. Barbory pro okenní vitraj v  bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru je český malíř František Urban (1868–1919), rodák z Kolína a žák Františka Sekvence. Návrh pro vinohradský kostel Fr. Urban vypracoval v roce 1897 a vitraj realizoval pražský závod pro malbu skla Jan Kryšpín. V bazilice svaté Ludmily se nachází hned dvě okna, která sv. Barboru zmiňují. Jedno je v boční lodi, kde je vyobrazena dvojice sv. Barbora a sv. Martin a druhé zobrazuje sv. Barboru a sv. Josefa.

Vitráž a vitraj je zasklení oken do olověných pásků. Vitráž (vitrage) je jakákoliv výplň okna nebo dveří z barevných skel, kterou může zhotovit i sklenář. Vitraj (vitrail) je umělecké dílo vytvořené umělcem a od vitráže se může lišit i tím, že je část výplně na sklo domalovaná, například obličeje. V bazilice sv. Ludmily se tedy nacházejí vitraje, ale hovoříme-li o této výzdobě jako o vitrážích, není to chyba, protože každá vitraj je současně i vitráž, ale ne každá vitráž je vitraj.