Edward Kelly

Narodil se v anglickém Worcesteru a není jisté, zda byl původem Angličan nebo Ir. V českých zemích se objevil na počátku 16. století a dodnes se spekuluje, zda šlo o věhlasného vědce, nebo podvodníka. Do Prahy přijel společně s učencem a alchymistou Johnem Deem, byl jeho společníkem a médiem. Přivezli s sebou křišťálové koule, kouzelná zrcadla, magické rukopisy, tajemství výroby kamene mudrců i umění transmutace, tedy tajemství přeměny obecných kovů na zlato. Kromě toho tvrdili, že komunikují s anděly a předkládali publiku šifrované svitky sepsané „enochiánským“ jazykem, který měl být jazykem nebes. Kelly měl být médium – ten, kdo anděly skutečně slyší a Dee vše zapisoval. Císař Rudolf II. měl k podobným podivnostem náklonnost, proto byl jeho pražský dvůr rájem astrologů, šarlatánů, hvězdopravců a všech, kdo tvrdili, že znají tajemství vesmíru. Když se k císaři dostaly informace, že by oba vzdělanci mohli být tajnými agenty královny Alžběty I. a měli se pouze vetřít do císařovy přízně, upadli v nemilost a raději uprchli do Saska. Vrátili se za pár měsíců. Zatímco Dee později odcestoval zpět do Anglie, Kelly si znovu získal přízeň Rudolfa II., který jej jmenoval dvorním alchymistou, věnoval mu majetek i udělil titul, čímž se Kelly stal českým rytířem a také císařským radou.

Další majetek získal magistr Kelly od svého podporovatele, Viléma z Rožmberka. Vlastnil tak v českých zemích několik panství i domů v Praze. Hlavním pražským působištěm byl Mladotovský palác, neboli Faustův dům na Karlově náměstí (dříve Dobytčí trh). Zde si zařídil alchymistickou laboratoř, která údajně domu zkazila dobrou pověst. Žil zde se svou ženou Johanou Westonovou, vdovou z Chipping Nortnonu. Z manželčiny strany Kelly vyženil dceru Alžbětu Johanu Westonii, která se stala první českou básnířkou s perfektní znalostí latiny, jíž obdivovala celá řada učenců i samotný císař Rudolf II. Syn Francis se vzdělával na pražské jezuitské koleji, později studoval v Ingolstadtu. Zde předčasně zemřel. Vlastní děti údajně Kellyovi neměli. Později manželé z Karlova náměstí několikrát přesídlili, např. do Jižních Čech.

Časem obliba Kellyho u císaře opět významně poklesla a když s ním ztratil trpělivost, hodlal uprchnout k Vilémovi z Rožmberka. Byl však zatčen a vězněn na Křivoklátě. Když Vilém zemřel, ztratil Kelly nejmocnějšího mecenáše a před císařem poslední možnou ochranu. Pracuje ještě nějakou dobu v hradní alchymistické dílně, ale je brzy propuštěn. Po roce 1596 je zatčen pro dluhy a umístěn ve vězení pro dlužníky v Mostě. Tam se za ním přestěhovala manželka, pomáhali mu přátelé. Mohl se pohybovat po celém tamním hradě Hněvín, konat pokusy, věnovat se vědecké činnosti a psaní. R. 1597 zde dokončil dílo „Tractus de lapide philosophorum“ (Pojednání o kameni mudrců). Věnoval jej císaři a věřil ve své propuštění, ke kterému však nedošlo. Rozhodl se proto utéci, provaz s ním se přetrhnul a Kelly se vážně zranil. Císař se po obdržení zprávy rozhodl udělil mu milost. Přesto se Kelly před zraky manželky a dcery raději otrávil jedem, než by žil zmrzačený. Bylo mu 42 let. Místo jeho hrobu je neznámé, v Mostě, na kopci s hradem Hněvín, se každoročně konají na jeho počest slavnosti.