Sv. Apolinář z Ravenny

V církevních dějinách nenajdeme kde a kdy se sv. Apolinář narodil, pouze to, že po roce 40 n. l. přišel do Říma apoštol Petr z Antiochie a sebou přivedl křesťany, které si zvolil pro své apoštolské dílo, mezi nimi i Apolináře. Antiochie je dnešní Antakya v jižním Turecku, založená 300 let př. n. l. a je považována za kolébku křesťanství. Podle Bible se zde stoupenci Ježíše poprvé začali nazývat křesťany a působili zde apoštolové Pavel a zmíněný sv. Petr. Apoštol Petr v Římě Apolináře vysvětil za biskupa a poslal do italské Ravenny, aby tam hlásal evangelium. Ten do Ravenny doputoval v roce 46. Ubytoval se zde u římského vojáka Herenea, který měl slepého syna. Za to, že pohanský voják jej pohostinně přijal, sv. Apolinář se vroucně za syna pomodlil a tomu se vrátil zrak, padl k nohám biskupa a uvěřil v Ježíše Krista. V blízkém potoce pak Apolinář celou rodinu pokřtil. Uzdravil i nemocnou manželku vojákova důstojníka, který se rovněž obrátil na křesťanskou víru a Apolinář se k němu přestěhoval. Odtud hlásal slovo Boží, uzdravoval nemocné a křtil pohany. Pohanští kněží si stěžovali u místodržitele Saturnina na své prázdné svatostánky.

V té době vydal císař Nero rozkaz pronásledovat křesťany a Saturnin si proto předvolal Apolináře. Pak se vypravili do pohanského svatostánku, kde stála z drahých kovů vyvedená socha boha Jupitera. Apolinář se pohanskému bohu odmítl klanět a pohanští kněží jej začali bít pěstmi a kameny. Na mořském břehu jej zanechali ležet, a když jej jeho učedníci přišli pochovat, s úžasem jistili, že ještě žije. Po půlroce se uzdravil a opět začal konat zázraky. Léčil nemocné a křísil mrtvé. Jeho věhlas se dostal až k Neronovi, který vyslal do Ravenny Messalina, aby Apolináře poslal do vyhnanství nebo na smrt. Apolinář se nezřekl své víry ani při mučení. Messalinus mu nechal dát okovy a vložit jej do lodě, aby zahynul na nějakém pustém místě. Při bouři loď narazila na skálu a rozbila se. Přežili jen Apolinář se dvěma svými kněžími a dva vojáci, kteří se nechali pokřtít. Cestovali potom po Mýsii v dnešním Turecku, kde dál konali zázraky a šířili víru. Po třech letech se vrátili do Ravenny, kde jednoho dne pohani odvlekli Apolináře k modle Apolóna (od něhož bylo odvozeno Apolinářovo jméno), která se před světcem zřítila a rozbila na malé kusy. Císař Vespasian, který panoval po Neronovi, chtěl poslat Apolináře, za kterým stál již téměř celý lid, do vyhnanství, ale pohani přepadli průvod a Apolináře ubili. Na následky zranění zemřel po sedmi dnech, 23. července 75 n. l., když téměř 29 let vedl jako biskup církev Ravenně.  Pochován byl v Ravenně. V roce 549 byla nad jeho hrobem vystavěna a jemu zasvěcena bazilika svatého Apolináře v Classe, odkud byly roku 856 jeho ostatky přeneseny do kostela Sant´Apollinare Nuovo v Ravenně.

Do Čech jeho ostatky dali přenést císař Karel IV. a arcibiskup Arnošt z Pardubic. V Praze byly vloženy do kostela sv. Apolináře na Novém Městě. Na rohu Viničné ulice je pískovcový sloup se světcovou sochou. Jeho jméno nese Apolinářská ulice a Zemská porodnice. Svatý Apolinář je patronem Ravenny, stejně jako Remagenu, Düsseldorfu a Utrechtu. Je rovněž patronem jehlářů, proti pohlavním nemocem, močovým a žlučovým kaménkům a proti epilepsii.