Čeněk Gregor

Čeněk Gregor se narodil 17. srpna 1847 ve Svratce (č. 96) na Vysočině do rodiny svrateckého starosty a hrnčíře Jiřího Gregora. Čeněk vystudoval obecnou školu ve Svratce, poté hlavní školu v Poličce a následně studoval na reálkách ve Vysokém Mýtě i Kutné Hoře. Již jako student se účastnil veřejného života ve svém rodišti, neboť stál u založení divadelního spolku Kollár.

Po dokončení studií architektury na pražské technice u Josefa Niklase (1865–1870) se usadil v Praze a pracoval v kanceláři architekta Josefa Hlávky. Stavitelem se stal na základě c. k. místodržitelského dekretu ze dne 31. prosince 1875 a magistrátního výměru zde 10. ledna 1876. Patřil k členům Spolku architektů a inženýrů a roku 1899 se stal protektorem Spolku stavbyvedoucích.

Na území naší městské části má několik velice významných realizací. Na Novém Městě pražském vedl stavbu Zemské porodnice z let 1865 až 1875, navrženou architektem Josefem Hlávkou, nacházející se v  Apolinářské ulici čp. 441/18.

Pravděpodobně samostatně navrhl novorenesanční vilu ve Vysoké u Příbrami (1877). Často spolupracoval s Karlem Starkem, se kterým např. roku 1880 navrhli a vybudovali nájemní dům v ulici V jámě čp. 1598/4, nájemní dům čp. 983/45 v Opletalově ulici (1881–1882) nebo po požáru realizovali v letech 1881 až 1883 dostavbu Národního divadla.  V letech 1885 až 1890 stavěli budovu Národního muzea na Václavském náměstí, navrženou architektem Josefem Schulzem.

Čeněk Gregor vyprojektoval Sanatorium Ondřeje Schneidera (1891–1892), stojící na nároží ulic Ke Karlovu a Na Bojišti čp. 1771/1 a spolu s architektem Karlem Starkem navrhli budovu Zemského nalezince, vybudovanou v letech 1896 až 1902 v ulici Ke Karlovu čp. 455/2. Podle projektu Josefa Fanty stavěl v letech 1901 až 1909 budovu Nádraží císaře Františka Josefa čp. 300/XII na Královských Vinohradech a v letech 1904–1905 spolkový dům Hlahol na tehdejším novoměstském Riegrově nábřeží (nyní Masarykovo nábřeží), navrženou stejným architektem.

Dne 10. května 1876 se oženil s Marií, rozenou Pokornou, s níž měl syny Josefa a Jiřího i dcery Ludmilu, Annu a Marii. Bydlel ve Štěpánské ulici čp. 544/1 na Novém Městě pražském.

V letech 1893 až 1896 působil ve funkci starosty hlavního města Prahy, přičemž předtím zde byl náměstkem starosty. V květnu 1894 prosadil schválení projektu inženýra Williama Heerleina Lindleye na vybudování moderní kanalizace v Praze i ve vnitřních předměstích a podle tohoto plánu došlo roku 1896 k zahájení stavby hlavního sběrače, shybky pod Vltavou i tunelu pod Letnou k čisticí stanici. Stěžejní část zmíněného technického díla, dokončená roku 1907, měla devadesát kilometrů stok. Na jaře a v létě 1895 se stal Čeněk Gregor patronem velké Národopisné výstavy. Až do své smrti zůstal členem sboru obecních starších.

Dne 15. srpna 1917 jej jmenovali čestným občanem města Svratky, kde mu 17. srpna 1947 odhalili na rodném domě pamětní desku. Tento rytíř řádu železné koruny III. třídy zemřel 5. listopadu 1917 v Praze a pochován byl na Olšanských hřbitovech do novogotické kaplové hrobky.