Eva Hudečková (Vinohrady)

Eva Hudečková, rozená  Trejtnarová, se narodila v roce 1949 v Praze. V roce 1972 vystudovala herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Během svého hereckého působení ztvárnila řadu zajímavých rolí v divadle, filmu a především v televizi. S  Československou televizí spolupracovala až do roku 1985, poté začala nabízené role odmítat. Hrála v desítkách televizních filmů a inscenací a v několika seriálech např. Byl jednou jeden dům, Ve znamení Merkura, Čapí hnízdo, Sanitka, Kamenný řád nebo My všichni školou povinní. Poprvé se objevila ve filmu Zločin v dívčí škole v roce 1965. Během herecké kariéry hrála  například ve filmech Rodeo, Čas lásky a naděje, Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Zítra to roztočíme, drahoušku, Což takhle dát si špenát. Byla oceněna několika cenami.  

Od poloviny osmdesátých let spolupracovala s Filmovým studiem Barrandov jako autorka scénářů celovečerních filmů Stíny, Past a Bezhlavá kobyla, k jejichž realizaci v důsledku zrušení Státního filmu nedošlo.  V následujících letech napsala scénáře pro ČT, „protidrogovou“ pohádku O zasněné Žofince a devítidílný seriál O ztracené lásce podle své stejnojmenné knihy.  

V roce 1992 se čtenářům poprvé představila jako spisovatelka. V románu Bezhlavá kobyla se vrátila ve vzpomínkách do doby svého dětství, které prožívá v době totalitního režimu v pronásledované rodině. Jejího dědečka totiž zavřeli komunisté, protože byl úspěšným podnikatelem. V knize vyzývá k soucitu s bližními, k lásce a slušnosti. Tento titul se setkal s přízní čtenářů i odborné kritiky. Následovala kniha Bratříček Golem (1993), která je autorčinou svéráznou a jedinečnou variantou staropražské legendy. Bratříček Golem byl předlohou pro stejnojmennou pětidílnou dramatizaci Českého rozhlasu, jež byla vyrobena v roce 1996 a od té doby mnohokrát reprízována. Úspěch měl i román O ztracené lásce (1995), podle něhož natočila Česká televize stejnojmenný televizní seriál. Ten uváděla televize poprvé v roce 2002. V roce 1999 jí vyšla kniha V moci kouzel, která obsahuje tři povídky o hrdinech, kteří ve slabé chvíli zradí svou lásku, své bližní, svou zemi. V roce 2002 se dostala na pulty knihkupectví kniha Sedmihlásek a v roce 2006 mysteriózní příběh ze staré Prahy Tajemství pražského šotka. Všechny knihy Evy Hudečkové se dočkaly několika reedicí. V roce 2021 jí vyšel poetický příběh odehrávající se na pomezí magie a reality nazvaný Veselice. 

Na dráhu spisovatelky se dala, neboť byla rozčarována ze životní reality. V jejich příbězích proto vždy vítězí dobro. Vedle zlých postav se tak v jejich dílech objevuje dobrý člověk, který se musí ovládat, aby nepropadl zlu a hříchům. 

Na svých webových stránkách uvádí: „Od malička jsem doma slýchávala: Musíš být ke každému laskavá a nesobecká, protože lidé si to zaslouží. Nedělalo mi potíže poslechnout, k nikomu jsem necítila zášť, ani nenávist. Ale svět je takový, jaký je a já jsem se občas cítila podvedená. Přes všechna zklamání jsem si jistá, že jediná cesta, která vede od člověka k člověku, je cesta dobra, protože ta druhá, plná nepochopení a nenávisti, směřuje ke zmaru a zániku. A tak myslím na všechny moje i vaše předky, kteří na sebe dokázali zapomenout a obětovali svůj čas, své schopnosti a lásku tomu nevděčnému snažení, aby z jejich potomků byli slušní lidé." 

Jejím manželem je od roku 1977 houslový virtuóz Václav Hudeček. Žijí v Londýnské ulici.