Vojtěch Šafařík (Vinohrady)

Vojtěch Šafařík se narodil v Srbském vojvodství, kde jeho otec Pavel Josef Šafařík v letech 1819-1824 působil jako ředitel pravoslavného gymnázia a poté do roku 1833 jako profesor. S manželkou Julií (rozenou Ambrózyovou) se Pavlu Josefu Šafaříkovi narodilo pět dětí, z nichž se tři nedožily prvních narozenin a přežili jen Vojtěch a Božena. Vojtěch se na rozdíl od otce věnoval studiu chemie v Praze, Berlíně a Göttingenu. V letech 1851-1856 učil na První pražské reálce v  Ječné ulici (dnes zde sídlí Střední průmyslová škola elektrotechnická).

Vojtěch Šafařík se podílel na vytvoření českého chemického názvosloví a v roce 1860 sepsal první českou vysokoškolskou učebnici Základové chemie čili lučby. V roce 1869 se stal profesorem na české polytechnice a po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity prvním českým profesorem chemie její české části. Stalo se tak v roce 1882. Na sklonku života se zcela věnoval pouze astronomii. Vojtěch Šafařík bydlel ve vile v  Koperníkově ulici čp. 422, postavené v roce 1887, kde si vybudoval soukromou hvězdárnu, do níž zakoupil v roce 1888 tehdy největší dalekohled v Čechách, který zhotovila dílna Alv. Clarka v americkém Bostonu. Nyní se na místě vily nachází secesní činžovní nárožní dům čp. 422/15. Na Šafaříkovu památku byla pojmenována planetka (8336) Šafařík a kráter Šafařík na odvrácené straně Měsíce. Zemřel v roce 1902 a pochován byl na Olšanských hřbitovech, naproti hrobce svého otce a příbuzných (nedaleko Želivského ulice).