Franz Anton Leonard Herget (Nové Město)

Franz Anton Herget pocházel z německy hovořícího prostředí západočeské Andělské Hory. Narodil se 6. listopadu 1741 otci – krejčímu, měšťanovi i starostovi Janovi Ondřeji Hergetovi a matce Marii Kláře, rozené Schmidlové. Malý Franc, česky uváděný jako František Antonín Linhart, po absolvování gymnázia studoval dva roky teologii na pražské univerzitě. Poté však přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval vyšší matematiku a fyziku u Josefa Steplinga a Jana Tesánka. Zároveň navštěvoval přednášky Jana Ferdinanda Schora na pražské stavovské inženýrské škole a stal se roku 1766 jeho příručím a následně suplentem. Po Schorově smrti zde získal roku 1767 profesuru. Roku 1787 se stala doposud samostatná škola součástí filozofické fakulty Univerzity.

Herget se také významně uplatnil jako stavební podnikatel a inženýr v praktické činnosti. Roku 1779 získal privilegia nefungující malostranské cihelny a následujícího roku koupil pozemek na břehu Vltavy. Již roku 1781 zde stála nová cihelna, která měla dvě pece na vápno i cihly a dodávala stavební materiál na výstavbu pražského opevnění i Terezína. Cihly z Hergetovy cihelny měly kolek s monogramem A H. Vápno se vyváželo pod názvem pasta di Praga do ciziny, například do Benátek, Hamburku a Brém.

Po ničivé vltavské povodni roku 1784 vedl společně s ředitelem vodních staveb Františkem Traxalem rekonstrukční práce na pobořeném Karlově mostě. Na území naší městské části prováděl roku 1785 opravu střech novoměstského bývalého kláštera servitů u kostela Panny Marie Na trávníčku. Dále v letech 1787 až 1788 projektoval přestavbu Ústavu šlechtičen na Pražském hradě a adaptoval barokní Ústav šlechtičen na novoměstském Karlově náměstí pro nemocnici i zaopatřovací ústav bláznů (1787 - 1790). Měl velkou zásluhu na výstavbě městské kanalizace, která započala roku 1787, ale k dokončení došlo až roku 1828. Navrhl opravu a přestavbu bývalého kláštera Na Karlově na Novém Městě pražském (1789 - 1791), změněného na nemocnici pro nevyléčitelně nemocné, a projektoval úpravu kapitulního domu na porodnici v novoměstské Apolinářské čp. 447, provedenou v letech 1790 až 1791.

Ve stejných letech vytvořil tzv. Hergetův plán Prahy. Roku 1788 se dostal do čela nového zemského stavebního ředitelství. Také se stal členem zednářské lóže a působil ve Vlastenecko-hospodářské společnosti.

Roku 1768 si v Domažlicích vzal za manželku Marii Annu Manětínskou, která však ve svých 23 letech zemřela. Z jejich dětí je nutno uvést Josefa Linharta, který se stal guberniálním radou. Roku 1780 se podruhé oženil s Terezií Trauschkovou, s níž měl osm dětí. V letech 1781 až 1786 bydleli v areálu malostranské cihelny a poté se přestěhovali do bývalého pražského Svatováclavského semináře.

F. A. L. Herget zemřel 1. října 1800 ve zmíněném Svatováclavském semináři a pochován byl na hřbitově u zlíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba.