foto: archiv Heleny Váňové

Skořepová Luba (Vinohrady)

Herečka, bylinkářka, dlouholetá členka Činohry Národního divadla,
přes 30 let žila v Záhřebské ulici.
Narodila se 21. 9. 1923 v Náchodě, zemřela 23. 12. 2016 v Praze.

 

Herečka Luba Skořepová byla dlouholetou členkou Činohry Národního divadla, kde za 60 let ztělesnila na osm desítek postav. Diváci ji mohli vídat i na prknech jiných pražských scén, např. v divadel Rokoko, v Divadle v Řeznické, v ABC, U Valšů, a to i poté, co oslavila devadesátku. V mysli lidí je zapsána nejen jako vynikající herečka, ale také spisovatelka (je autorkou téměř desítky knih), dále jako bylinkářka, vědma a jasnovidka hluboce spjatá s přírodou.

Rodiče jí vybrali jméno Libuše, ale všichni ji oslovovali Lubo nebo Ljubo. Jako dítě pobývala často u prarodičů poblíž Červeného Kostelce, kteří jí dopřávali volnost v přírodě, k níž si našla velmi blízký vztah. Už v sedmi letech si mezi hrušněmi vytvořila divadlo pro své první diváky, kterými byli její sourozenci, babička a sousedka. Byly to třeba dramatické scény z Erbenova Vodníka. Později ji do tragických rolí často obsazovali i režiséři. Například hrála nevěstu v Krvavé svatbě nebo ženu s nožem v hrudníku ve hře Bůh, později zatrpklou ženu v inscenaci Pozůstalost či Haničku v Lucerně.

Odmalička si ráda vymýšlela různé příběhy o nadpřirozených bytostech a andělech (díky babiččině obrázku dítěte na lávce, které ochraňoval anděl). Její touha hrát divadlo se rodičům nezamlouvala, chtěli mít z dcery lékařku. Po absolvování gymnázia jí nakonec přihlášku na konzervatoř povolili. Zde jí byli skvělými učiteli Ladislav Pešek a Anna Iblová. V roce 1945 ji přivedl kamarád, a později manžel, Josef Pehr do souboru Jindřicha Honzla - Studio Národního divadla, kde získala angažmá. Její osobní život následně ovlivnila vážná dopravní nehoda, v jejímž důsledku nemohla mít děti a manželství s J. Pehrem se rozpadlo.

Od roku 1948 se stala členkou Národního divadla a prosadila se jako jedna z hlavních komediálních hereček, o kterou měli režiséři zájem. Osvědčila se hned v několika představeních, např. jako Marie Hübnerová ve hře Kam jste dala svá křídla, paní Marie, kterou sama napsala. Milovala ale také dramata. V Rokoku hrála např. Harpagona v Molièrově Lakomci, v Divadle U Valšů v Goldflamových hrách napsaných přímo pro ni, např.ve hře Stará bába tančí, nebo v Usměj se, mami od Ivy Klestilové. V Rokoku hrála v Marvinově pokoji, v ABC v dramatu César a Drana, v Divadle v Řeznické ztvárnila výborně Mydlibabu. V divadle Metro ji mohli diváci vidět v crazy komedii Poslední šance…

Před filmovou kamerou se Luba Skořepová objevila poprvé v komedii Vladimíra Slavínského Právě začínáme (1946). Následovaly další filmy, např. role pekařovy ženy v Němé barikádě (O. Vávra, 1949),  Probuzení (J. Krejčík, 1959), Vyšší princip (J. Krejčík, 1960), Den sedmý, osmá noc (E. Schorm, 1969), později např. Něžný barbar (P. Koliha, 1989), Takmer ružový príbeh (J. Jakubisko, 1990), Cesta z města (T. Vorel, 2000) ad. Televizní diváci ji znají z mnoha inscenací i seriálů, za všechny jmenujme Arabelu, Tři chlapi v chalupě, Náměstíčko.

I když žila hlavně pro divadlo, vždy ji také zajímala příroda a její síly, čerpala informace ze vzácných starých knih. Účastnila se různých sezení, které organizovala její známá, na kterých se dozvěděla i něco ze svých minulých životů (medium jí např. říkalo, že nemá děti proto, že kdysi byla ženou rybáře ve Skandinávii a s ním měla dvanáct dětí. V jiném životě byla tanečnicí v harému kdesi na Východě, v dalším životě, někdy v době kamenné, prý žila někde v podzemí a každý den ráno odvalila balvan a šla se poklonit vycházejícímu Slunci. „Sluníčko opravdu miluji, cítím, že mě nabíjí energií a snažím se ho přenášet i mezi diváky. Třeba právě také oněmi poklonami,“ říkávala). Luba Skořepová se zajímala také o numerologii, astrologii, různá světová náboženství a neustále se učila nové role, k těm pozdějším patří např. jednoaktovky, kterými oslavila v pražském Divadle 90 U Valšů své pětaosmdesáté narozeniny a také šedesát let na jevišti: Ta silnější Augusta Strindberga, Tajemný host Valerije Brjusova a Nebožtík Reného de Obaldii, kde uplatnila svůj široký rejstřík od poloh vážnějších až po komediální. Měla také řadu zájezdových vystoupení mimo Prahu, takže jste s ní mohli setkat diváci na divadelních prknech po celé republice.

Luba Skořepová dokázala krásně vyprávět o zahrádkaření, o bylinkách a léčitelství a pěkně to popsala v knize Tajemné síly přírody. Říkávala, že to určitě není náhoda, že miluje přírodu a vše živé a nemohla se toho vzdát, ani když už jí ubývaly síly. Měla hned několik zahrad a moc ráda jezdila na chalupu se studánkou ve sklepě mezi Malou Skálou a Železným Brodem. Vybírala ji s kamarádkou spiritistkou, která jí koupi doporučila kvůli skvělým vibracím. Později zjistila, že je obec opředená spoustou místních tajemství, a že se tam scházejí každý rok spiritisti a jako médium za nimi dojíždí Josef Kemr, který o tom však nikdy nemluvil.  Vložené úsilí a starosti při opravách chalupy jí vyvážily nádherné chvilky ve vonící přírodě, s kopřivami, dalšími bylinkami, bezinkou či broskví. Právě čerstvé či nasušené bylinky a ovoce  ji udržovaly fit po celý zbytek roku. Zvlášť si oblíbila černý bez a arónii, tedy jeřáb. Měla prý v sobě určitou zvláštní sílu, jak říkávala, kterou dokázala ovlivňovat věci kolem sebe a využívat ji k pomoci druhým, k léčitelství, ale opatrně, protože se tím sama oslabovala a nedokázala energii přijímat. Také mívala sny, které předvídaly, co se stane a navštěvovali ji zemřelí rodiče a předávali jí různá poselství.

Luba Skořepová je autorkou několika knih, v nichž se zabývala převážně tajemnými silami přírody a svými vzpomínkami. Z titulů uveďme např. Nebe, peklo, ráj, Pomněnky i máta peprná, Jiskření, Tajnosti herecké a historky rozverné, Maminčina kuchařka, Divotvorný svět…

Dlouhých 31 let žila Luba Skořepová v Záhřebské ulici na Vinohradech.

 

Galerie: 
foto: archiv Heleny Váňové
foto: archiv Heleny Váňové
foto: archiv Heleny Váňové
foto: archiv Heleny Váňové
foto: archiv Heleny Váňové
foto: archiv Heleny Váňové
Narození
21.9.1923
Úmrtí
23.12.2016 (93 let)
Katastrální území
Adresa
Vinohrady
Záhřebská
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 20.5608" N, 14° 26' 17.3616" E
Zvětšit mapu
Odkazy a literatura:
M. Formáčková: Nejsem už holka, XYZ 2014
L. Skořepová: Tajemné síly přírody, Mona 1992
J. Hůla: Divotvorný svět Luby Skořepové, Mladá fronta 2006
Datum poslední aktualizace: 31.7.2023 14:23
Datum vytvoření: 7.2.2023 16:49

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?