Henrik Johan Ibsen (Vinohrady)

Otec Henrika Ibsena byl bergenským rejdařem, ale v roce 1936 zbankrotoval a Henrik odešel v patnácti letech do Grimstadu, kde pracoval v lékárně jako pomocník. S lékárníkovou služkou se mu narodilo dítě, na jehož výchovu sice patnáct let přispíval, ale k matce ani dítěti se nikdy nehlásil. V Grimstadu začal psát první básně a v roce 1849 i první divadelní kus Catilina. Snažil se získat maturitu, ale když u zkoušky neuspěl, začal se věnovat literární činnosti a politice. Podařilo se mu získat místo pomocného režiséra a dramaturga v bergenském Norském divadle. V roce 1859 se oženil se Suzannah Thorsenovou (18. června 1858 – 23. května 1906), s níž měl syna Sigurda. Po získání stipendia na studijní cestu za poznáním divadel v jiných evropských zemích odjel Henrik Ibsen do Itálie. Během cesty do Itálie navštívil krátce i Prahu. V Itálii a Německu zůstal 27 let. Materiálního zajištění se mu dostalo až přiznáním tzv. básnické gáže od parlamentu. Do Norska se vrátil až v roce 1891.  Od roku 1892 již žil trvale v Norsku. Jeho divadelní hry se objevují v repertoárech českých divadel dosud. Mezi jeho nejhranější dramata patří Peer Gynt z roku 1867 s romantickou hudbou Edvarda Griega. Jeho jméno nese vinohradská ulice Ibsenova, přiléhající k budově Divadla na Vinohradech.