Viktor Dyk (Vinohrady)

Viktor Dyk vystudoval gymnázium (v Žitné ulici, kde byl jeho učitelem dějepisu Alois Jirásek) i práva, ale pak se rozhodl pro dráhu svobodného spisovatele, žurnalisty a politika. Od konce prvního desetiletí minulého století patřil spolu s Antonínem Hajnem a Aloisem Kalinou k vůdcům státoprávně pokrokové strany, která vlastně jako jediná za Rakouska-Uherska proklamovala za svůj cíl získání státní samostatnosti, ovšem bez většího vlivu. Za 1. světové války byl Dyk za účast v protirakouském odboji i za svou literární činnost vězněn. Po vzniku samostatného Československa pracoval v pravicové Národně demokratické straně a jako poslanec a pak senátor stál na pozicích českého nacionalismu.

Viktor Dyk byl však především velmi plodným autorem. Jeho dílo zahrnuje všechny literární žánry, přičemž nejvíce ceněna je jeho poezie, např. sbírka Devátá vlna. Z Dykovy prozaické tvorby vyniká novela Krysař, z dramat Zmoudření Dona Quiota. Významná byla jeho překladatelská činnost, především při přetlumočení francouzských prokletých básníků. Jako šachista byl členem Českého spolku šachovního..

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, prosinec 2022

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

V roce 1928 obdržel „Státní cenu pro literaturu, divadlo a hudbu“, která byla v té době nejvyšším vyznamenáním udíleným v Československé republice. Téhož roku se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou, překladatelkou ze slovinštiny a novinářkou Zdenkou Háskovou. Jejich manželství netrvalo dlouho, dne 13. srpna 1931 byl Viktor Dyk na dovolené na ostrově Lopud blízko Dubrovniku. Při koupání v moři byl stižen mrtvicí a následujícího dne zemřel. Umělcovo tělo bylo přepraveno do Prahy, kde bylo se všemi poctami vystaveno v Pantheonu Národního muzea. Pohřeb se konal 20. srpna.

Viktor Dyk žil na Vinohradech v domě č.p. 1118 /23, v ulici, která nese jeho jméno – Dykova. Pochován je na Olšanských hřbitovech, hřbitov VII, oddělení 13b, hrob číslo 26.