Bruslení, když ještě Vltava zamrzala

Ještě v první půli minulého století Vltava zamrzala a bylo možné ji využívat jako obrovské kluziště. V době španělské chřipky ani dnes by tak nebyl problém s rozestupy kvůli riziku přenosu viru. Kluziště v Praze 2, která vloni přinesla spoustu radosti, musela letos zůstat prázdná. Připomeňme si, jak jinak to vypadalo na Vltavě pod Vyšehradem na zamrzlé Vltavě.

Bruslení a veškeré aktivity s ním spojené dorazily do naší země během středověku z Holandska. Tehdy u nás nevídanou věc začali lidé provozovat nejprve na dvorech šlechticů. V osmnáctém století se tato kratochvíle úspěšně rozšířila na zamrzlých rybnících i řekách po celých Čechách, Moravě i Slezsku.

„U Vyšehradské skály bývalo mezi rokem 1875 – 1890 ke stu saní, zeleně natřených, na kterých obecenstvo za malou odměnu, rovnající se dnešním pár haléřům, po řece vozeno bylo… Celá Praha bývala v neděli na Vltavě,“ popisuje v historickém textu vzpomínky ze svého dětství Josef Rössler-Ořovský (1869 – 1933), legendární sportovec, organizátor a zakladatel několika sportovních klubů, který je pochován na Vyšehradském hřbitově mezi osobnostmi našich dějin.

Vltava naposledy pořádně zamrzla před 65 lety, v únoru 1956. Led bývával podle pamětníků tak silný, že v Braníku po zamrzlé hladině dokonce jezdilo koňské spřežení s nákladem piva na zlíchovský břeh. Řeka zamrzala skoro každý rok, někteří po ní bruslili do práce, o víkendech se Vltava zaplnila davy Pražanů bruslících či jen tak se klouzajících po zamrzlé řece. Byla lemována příležitostnými stánkaři, kteří nabízeli horký čaj, popřípadě čaj s rumem či svařené víno, preclíky. Pro ohřev nápojů nebo vuřtů se používala malá litinová kamínka, kterým se lidově říkalo bubínek. Prodávaly se i pečené kaštany, které nejen zaháněly hlad, ale v kapse dokázaly dlouho zahřívat promrzlé ruce.

Na obrázku z archivu Muzea hl. m. Prahy je zachyceno bruslení pod Vyšehradem v roce 1905. Za povšimnutí stojí čerstvě dokončený Vyšehradský tunel, na nábřeží ještě nestojí kubistický trojdům a zbrojnice na Vyšehradě má čas 22 let do zničujícího požáru. 

A víte, proč Vltava přestala zamrzat? Stalo se tak vlivem vltavské kaskády, kdy směrem ku Praze začala putovat méně chladná voda z hloubi Slapské přehrady.

Pokud vás téma zajímá, doporučujeme velmi zajímavou on-line expozici Z historie bruslení na Vltavě, kterou připravilo Muzeum hlavního města Prahy. Prohlédněte si úžasné historické fotografie doprovázené poutavým textem. Sportu zdar! Alespoň takto.