František Dittrich

František Dittrich se narodil v rodině zámožného kupce a dřevaře v  Podskalí, ale již ve třech letech mu zemřela matka a brzy na to i otec a vzhledem k hospodářské krizi přišel o dědictví. Měl těžký život, jeho poručníkem byl strýc, který ho však nechtěl živit, ani mu jakkoli pomáhat. V mládí se proto dal František najmout jako plavec vorů a velmi šetřil. Ve svých 25 letech díky své pracovitosti a houževnatosti použil vydělané peníze na vlastní obchod se dřevem. Poté si ještě otevřel vorařský hostinec.

V roce 1828 se stal pražským měšťanem a začal se zajímat o veřejný a společenský život a o vlastenectví. Četl historickou literaturu. Začal podporovat spolek Podskalák a kajetánské divadlo na Malé Straně. Roku 1832 stál u zřizování opatrovny pro předškolní děti Na Hrádku, kde se seznámil s jedním z jejích zakladatelů, Janem Svobodou Postupně bohatl, což mu umožnilo nejeden chvályhodný počin. Oženil se s dcerou majetného dřevaře, roku 1839 koupil dům č.p. 383/II (tzv. Podskalskou radnici), přestavěl ji a žil v ní až do konce života. V době zakoupení radnice založil „českou společnost“, které organizovala velké schůze s cílem podpořit v českém obyvatelstvu národní uvědomění a myšlenku spolčování. Krátce po druhé schůzi postihla roku 1845 Prahu velká povodeň. Během ní Dittrich, jako zkušený lodník, na člunu zachránil 80 lidí ze zatopených domů. 

Toto heslo se nachází na herní trase Podskalí v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

V roce 1846 byl spoluzakladatelem Měšťanské besedy, r. 1848 byl členem deputace, která císaři Ferdinandu Dobrotivému přednesla požadavky Čechů. Tehdy byl zvolen do zastupitelstva Prahy. Po skončení Bachova absolutismu a zlepšení demokracie u nás se v roce 1859 vrátil do politiky a později se stal náměstkem primátora Bělského. Kromě jiného zlepšil hospodaření nemocnice na Karlově. Roku 1865 byl zvolen předsedou Sboru pro dostavění Národního divadla, zavedl orientační čísla domů a prosazoval, aby se ulice jmenovaly po významných českých osobnostech. Díky němu byla zahájena i  paroplavba na Vltavě. Vložil do ní sám nemalou finanční částku. Za to obdržel rytířský kříž Františka Josefa.

V roce 1870 se stal purkmistrem po několikaměsíčním bezvládí, kdy někteří kandidáti odmítli převzít úřad a nebo je neschválil císař. Byl aktivní v mnoha oborech, mj. provedl reformu městských úřadů, podílel se na založení pražské peněžní burzy nebo zřízení Hlavního nádraží. Byl patronem podpůrného spolku Vltavan. V čele města stál do roku 1873 a dále již nekandidoval a o dva roky později zemřel.

František Ditrrich je pochován na Olšanských hřbitovech. Jmenuje se po něm Dittrichova ulice na Novém Městě a jméno nese také parník (Primátor Dittrich)