Čeněk Bubeníček

Vincenc Bubeníček se narodil v Unhošti ve vážené rodině měšťana Josefa Adalberta Bubeníčka a ženy Magdaleny, roz. Dvořákové. Bydleli ve Feldekovském zámečku (t.č. kulturní památka), který tam otec zakoupil. Starší bratr Jan byl později v Unhošti radním a purkmistrem.

Vincenc, který si říkal Čeněk, se do Prahy vydal v roce 1830 a začal podnikat se dřívím. Díky tomu, jak bylo v době rozvoje stavebnictví dřevo žádané, získal brzy značný majetek. Vlastnil dřevařské "Bubeníčkovy ohrady", které se rozprostíraly od Myslíkovy ulice na Novém Městě až k ulici Náplavní a dnešnímu  Masarykovu nábřeží. Skladovalo se v nich dříví plavené po Vltavě ze Šumavy. V r. 1864 si nechal Čeněk Bubeníček vystavět na místě původních staveb nárožní dvojdům   Myslíkova ul. 6-8  zvaný U Goliášů (rovněž U Goliatů) či u Drábků, později s oblíbenou restaurací U Bubeníčků. V 80. letech 19. stol. byly pro Čeňka Bubeníčka údajně dle návrhu arch.  Josefa Schulze vystavěny dva domy -  čp. 1618/6 na nároží ulic Náplavní a Záhořanského a vedlejší skromnější dům  Náplavní 1501/8. Nemovitosti stojí na pozemcích podnikatelových bývalých "Bubeníčkových ohrad".

Čeněk Bubeníček byl vlastencem, mecenášem a značnou část majetku věnoval na dobročinné účely. Významný obnos daroval na výstavbu Prozatímního divadla, předchůdce divadla Národního. Roku 1868 zajistil vor, který přepravil z Práchně kameny pro základy Národního divadla. Po tragickém požáru sotva dostavěné Zlaté kapličky poskytl značnou finanční částku na jeho obnovu.

Roku 1871 byl tento významný  podskalský obchodník se dřevem osloven spolkovou delegací Vltavanu, aby přijal funkci protektora. Čeněk Bubeníček jím byl zvolen dodatečně na 2. výborové schůzi 10. července toho roku. 

Aby si odpočinul od městského shonu, pobýval na Šumavě v letním sídle v tehdejším Jelenově (nyní Rejštejn), kde hostil r. 1867 Bedřicha Smetanu. Ten zde údajně získal inspiraci pro symfonickou báseň Vltava. Častými hosty byly také další významné osobnosti umělecké scény, např. hudební skladatel Ludevít Procházka, operní pěvkyně Marie Procházková, malíři Josef Navrátil a Josef Purkyně nebo houslista Mořic Anger a další. Rovněž v dnešním Rejštejně nechal Čeněk Bubeníček postavit v místech mlýna na soutoku řek Křemelná a Vydra vodní pilu. Bubeníčkova pila se později změnil na Čeňkova pila a je tomu tak u této technické památky dodnes. Poblíž pily vysadili Mořic Anger a Bedřich Smetana stromky, Smetanův smrk je zde označen tabulkou.

Co se týká osobního života, Čeněk Bubeníček se oženil s Annou a měli dva syny a čtyři dcery. Matriční záznam o úmrtí Čeňka Bubeníčka r. 1888 nalezneme na farnosti při novoměstském kostele sv. Vojtěcha nedaleko dnešního Masarykova nábřeží.