Václav Jan Staněk

Narodil se v Miskovicích, dětství strávil v Tuchoticích a studentská léta v Malešově. Po kutnohorské reálce studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už jako student se stal asistentem entomologického oddělení pražského Národního muzea. Po ukončení studií dlouhodobě pracoval v jeho zoologickém oddělení. Roku 1936 se RNDr. Václav Jan Staněk stal asistentem ředitele pražské ZOO, prof. J. Jandy. Po jeho úmrtí byl v období 1938–1939 sám jejím ředitelem. V době, kdy se zahrada potýkala s finančními problémy, ji propagoval svými fotografiemi a rozhlasovými výzvami. To mělo obrovský úspěch, veřejnost posílala ZOO finanční prostředky i dary. Jak zmínil pozdější dlouholetý ředitel zahrady prof. Z. Veselovský.... "bez Staňkovy mravenčí a usilovné práce by ZOO svoji tíživou finanční situaci nepřečkala".

V r. 1943 se V. J. Staněk oženil s Ludmilou zvanou Lída, která byla produkční jeho filmů a spoluautorkou knižních textů. Odborné podklady poskytl on, ona se postarala o ostatní, přičemž jako spolupracovník nebyla uváděna. Vážila si manželových znalostí i fotografického díla a neměla ambice se sama zviditelňovat. Knihy fotografií byly vydávány jak u nás (Orbis , Artia), tak ve světě a jsou oblíbené dodnes. Vzpomeňme na některé z nich: Velký obrazový atlas zvířat, Velký obrazový atlas hmyzu, Fotografie ze světa zvířat, S kamerou za zvěří našich lesů nebo S kamerou za zvěří na našich vodách. Své fotografie J. V. Staněk často publikoval v časopisech Pestrý týden, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Světozor nebo Fotografia.

Jak byl Dr. Staněk zoologem, mykologem a botanikem, se stejnou vervou se kromě fotografování věnoval i natáčení mnoha přírodovědných filmů, které se promítaly po celém světě. Za 2. světové války pracoval v rámci Českomoravského ústředí filmů a v Krátkém filmu Praha. Uveďme namátkou filmy Díváme se do vody, Zvěř lužního lesa a Za karpatským medvědem. Film Do země ledovců o výpravě čs. přírodovědeckého klubu na Island natočil v r. 1948. Dlouhodobě plánovanou cestu do Afriky, kdy hodlal s cestovatelem L. Pařízkem natočit r. 1949 cestopisný a přírodovědný dokument, překazil komunistický režim. Trilogie Píseň z lesa (1950) byla jako první natočena v barvě. Doprovodnou hudbu k ni složil Josef Staněk (1907-1983), Václavův mladší bratr - významný hudební skladatel a dirigent, který svojí hudbou obohatil mnohé bratrovy dokumentární snímky. Komentáře k filmům díky dlouhodobé spolupráci psal básník František Halas a četli jej přední herci a herečky, jakými byli Václav Voska, Karel Höger, Rudolf Hrušinský, Otomar Korbelář nebo Dana Medřická. Cestu do Afriky za natáčením a fotografováním, kterou Staňkovi režim neumožnil v r. 1949, podnikl až o dvacet let později v r. 1969. Soukromě s cestovní kanceláří Čedok.

Václav Jan Staněk bydlel v  Praze 2 na Novém Městě v domě  Gorazdova 11, kde z balkonu často fotografoval zvířata a také zde maloval. Tento secesní dům je zajímavý tím, že nad portálem je vyobrazení muže a ženy s květinovou girlandou a pod nimi leží pes. Výzdoba tak symbolicky vyjadřuje zaměření osobnosti J. V. Staňka, který zde žil, a který přírodě zasvětil celý svůj život. Některé Staňkovy přírodovědné filmy je možné zhlédnout na kanálu YouTube.

Československá akademie věd udělila J. V. Staňkovi Stříbrnou plaketu G. J. Mendela za zásluhy o rozvoj biologických věd.