Václav Voska (Vinohrady)

Václav Voska se narodil 21. října 1918 na Královských Vinohradech v rodině středoškolského profesora. V roce 1937 maturoval na gymnáziu, kde byl ředitelem jeho otec a začal studovat práva na pražské Univerzitě Karlově. V roce 1939 však Němci uzavřeli vysoké školy, takže studium práv nedokončil. Václav Voska již během středoškolských studií inklinoval k hudbě, divadlu i opeře a vystupoval v Umělecké i Měšťanské Besedě, v Dramatickém studiu ČIN, od roku 1932 spolupracoval s  Československým rozhlasem a statoval i v  divadle Na Vinohradech. Proto se, po nuceném ukončení vysokoškolského studia, začal divadlu věnovat naplno. Od roku 1939 byl v angažmá Divadla na Vinohradech. V roce 1945 přešel do Národního divadla, ale po pěti letech byl z kádrových důvodů nucen první scénu opustit a přejít do Městských divadel pražských, kde setrval až do své smrti.

Václav Voska byl muž elegantního vzezření s hlubokýma očima a melodickým, lehce zastřeným hlasem, který jej předurčoval ke spolupráci s rozhlasem, v dabingu a s gramofonovým vydavatelstvím. Na divadelních jevištích vytvořil nespočet rolí a nezapomenutelné jsou jeho filmové či televizní role. Patřil k výrazným hercům s velkým charismatem. Byl oblíbený u režisérů a diváci i posluchači jej milovali. Z jeho postav vždy vyzařovala elegance a noblesa.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, srpen 2022

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Václav Voska byl člověk, jenž vyznával lidské a morální hodnoty a byl hluboce věřící. V roce 1968 se angažoval politicky, vyjádřil své politické postoje a nesouhlas s komunistickým režimem, zúčastnil se Palachova pohřbu, a to se mu stalo „osudným“, neboť již nedostával tolik filmových příležitostí. Přesto vytvořil v roce 1976 úžasnou hlavní roli ve filmu Noc klavíristy režiséra Jindřicha Poláka.

Václav Voska zemřel předčasně na infarkt 20. srpna 1982 ve Valašském Meziříčí a je pochován na Olšanských hřbitovech.

Václav Voska bydlel na Vinohradské ulici č.p. 1381/77 v domě Na Kanálce. Se svou ženou Evou Kavánkovou měli dvě dcery, Markétu a Evu. Eva, provdaná Vaňková, zůstala této lokalitě věrná, jen se přestěhovala do sousední Mánesovy ulice. Dcera Markéta s rodinou má domov v  Polské ulici u Riegrových sadů.