Vladimír Hanzel
Hudební publicista, kritik a matematik-analytik. Mezi léty 1989 až 2003 osobní tajemník a spolupracovník disidenta a prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Byl ředitelem sekretariátu prezidenta republiky, vrchním ředitelem kabinetu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, ředitelem vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze a internetovým redaktorem České televize.
Narodil se 27. ledna 1951 v Bratislavě, od roku 1961 žije v Praze.
Dětství prožil na Slovensku, do Prahy se s rodiči přestěhoval v roce 1961. Už jako třináctiletý se stal radioamatérem a díky poslechu zahraničních rozhlasových stanic objevil rockovou a folkovou hudbu, kterou si zamiloval. Od roku 1966 byl pravidelným návštěvníkem Klubu Olympik, po jeho zániku vstoupil do Jazzové sekce a do Sekce mladé hudby Svazu hudebníků. Studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v ulici Ke Karlovu, od roku 1969 prošel různorodými zaměstnáními: referent na Federálním statistickém úřadu, průvodčí a řidič tramvají, uklízeč na ČVUT, prodavač ve stánku Národního muzea, 1979-86 programátor počítačů – samostatný matematik-analytik. Od poloviny 80. let se podílel na dramaturgii folkového festivalu v Lipnici nad Sázavou.
V létech 1986–89 vykonával Vladimír Hanzel svobodné povolání – hudební publicista. Přispíval do oficiálních periodik, jakými byly např. časopisy Melodie nebo Gramorevue, a současně do exilového Svědectví. Do tehdy samizdatových Lidových novin psal pod pseudonymem Jan Samson, od léta 1989 už pod vlastním jménem.
Vladimír Hanzel je spoluautorem knih s hudební tématikou, konkrétně Rhythm & Blues, Excentrici v přízemí, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Podílel se na vzniku gramofonových desek, např. prvního LP Jiřího Dědečka Zabili trafikantku , nebo debutů rockových skupin Betula Pendula či Mňága a Žďorp. V roce 1990 produkoval živé LP Jima Čerta a volební singl Jiřího Dědečka Už jde rudoch od válu.
Koncem roku 1986 se Vladimír Hanzel seznámil s tehdejším spisovatelem a dramatikem Václavem Havlem. Jejich stále užší spolupráce jej v létě 1989 nasměrovala do pozice osobního tajemníka disidenta Václava Havla. A bylo mu necelých čtyřicet let, když spolu s Havlem prožívali bouřlivé listopadové dny 1989, Sametovou revoluci, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky. Hanzel se účastnil po Havlově boku všech hlavních jednání Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí s představiteli komunistické moci. Hanzelova kniha Zrychlený tep dějin (1991) obsahuje autentické přepisy jím pořízených magnetofonových nahrávek těchto jednání. S Alenou Müllerovou napsal knihu Albertov 16:00 (2009) a v roli odborného poradce se podílel se na vzniku, natáčení a dokončení filmu Občan Havel.
Život Vladimíra Hanzela je dlouhodobě spjat s Prahou 2. Nejprve žil mezi léty 1986 - 2006 v Dittrichově ulici na Novém Městě nedaleko domu rodiny Havlových, nyní v Sekaninově ulici v Praze 2 - Nuslích u parku Folimanka. Jeho o rok mladší sestra Prof. Olga Švestková byla primářkou a poté přednostkou Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN na Albertově v Praze 2; jeho druhá manželka Jarmila Poláková je ředitelkou produkční společnosti Film & Sociologie se sídlem v ulici Pod Zvonařkou na Vinohradech.
Vladimír Hanzel: Havel se nenechal ovlivnit „hučiči“.
"Znal jsem Havla jako spíše plachého introverta se smyslem pro humor, zdvořilého, skromného. V listopadu najednou začal fungovat jako generál. Pro něj byl Listopad vyústěním něčeho, o co usiloval mnoho let. Najednou se na něj všichni obraceli a čekala se od něj rozhodná reakce. A on se musel umět chovat rozhodně, udílet rozkazy a pokyny. Cítil velkou zodpovědnost, která na něj nečekaně spadla".
Datum vytvoření: 7.2.2026 16:27
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba
