Oskar Oehler (Olár) (Vinohrady)

Významný architekt Oskar Oehler se narodil 8. ledna 1904 v moravském Přerově do rodiny stavitele Františka Oehlera a jeho ženy Ludmily, rozené Koblihové. Oskar roku 1914 absolvoval českou národní školu a od roku 1921 studoval architekturu na brněnské německé technice. Poté navštěvoval pražskou německou techniku, ale studia dokončil na Českém vysokém učení technickém v Praze a působil v kancelářích Jindřicha Kumpošta, Bohuslava Fuchse a Karla Kotase. Oženil se s Elly Sonnenschein, se kterou často spolupracoval, po roce 1945 si změnil jméno na Olár a pracoval v Báňské a hutní společnosti.

Z jeho společného díla s manželkou Elly lze uvést vilu Antonína a Marie Markových ve střešovické ulici Na Bateriích, postavenou v letech 1931 až 1932, vilu Ladislava Říhovského v Teplicích nad Bečvou (1933 – 1934), vilu Josefa a Blaženy Kefurtových v pražských Bohnicích z let 1935 až 1936, přestavbu zámku Václava Diviše Vysoký Hrádek v Temelínu - Březí (1935 – 1936), pavilon Středomoravských elektráren na Středomoravské výstavě v Přerově z roku 1936, dostavbu tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy tamtéž (1936) nebo ubytovnu „Bílý kříž“ beskydského turistického spolku ve Starých Hamrech, vybudovanou v letech 1936 až 1937.

Dále spolu navrhli nájemní dům Karla Zejdy v Přerově (1936 – 1938), Hotel Continental v Plzni z roku 1937, vilu Ing. Františka Wawerky v Lipníku nad Bečvou z téhož roku, administrativní budovu elektrárny S.M.E. v Přerově (1937 – 1938) nebo administrativní budovu továrny Philippa Kneisla v Holešově, postavenou v letech 1940 až 1941.

Po 2. světové válce Oskar projektoval obytné sídliště zaměstnanců drátovny Báňské a hutní společnosti v Bohumíně (1946), lázeňskou kotelnu a obytný dům v Teplicích nad Bečvou z roku 1947, administrativní budovu dusíkárny Ostravských chemických závodů v Ostravě z téhož roku, lázeňskou kolonádu v Teplicích nad Bečvou (1947 – 1949), vodní nádrž Klíčava ve Zbečně, vybudovanou v letech 1949 až 1955, hrudkovny v Mníšku pod Brdy (1952) a závod černé metalurgie v Ejpovicích, který vznikl v letech 1953 až 1956.

Na Královských Vinohradech navrhli spolu s Čestmírem Pšeničkou nájemní dům Hutního projektu v  Blanické ulici čp. 589, postavený v letech 1954 až 1956. Jedná se o jednu z mála obytných staveb, kterou Oehler, resp. Olár v poválečném období vytvořil.

Z pozdějšího díla je třeba jmenovat nové ředitelství Vítkovických železáren v Ostravě, projektované s Lubomírem Šlapetou (1958 – 1965), Žďákovský most nad Orlickou přehradní nádrží, postavený v letech 1958 až 1967, a interiéry plzeňského hotelu Continental (1969).

Roku 1971 emigroval do Vídně, kde také dne 26. května 1973 zemřel.