Vít Obrtel (Vinohrady)

Narodil se 22. března 1901 v Olomouci do rodiny novináře a spisovatele Františka Obrtela a Heleny, rozené Hradilové. Vít dětství strávil v Olomouci, kde také začal studovat na reálce, ale středoškolská studia dokončil roku 1918 maturitou v Praze. Následně v letech 1918 až 1925 absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství na Českém vysokém učení technickém, kde patřil k žákům Antonína Engela a Rudolfa Kříženeckého.

Stal se členem tzv. Puristické čtyřky a také Devětsilu. Roku 1926 zveřejnil manifest Renesance, později pracoval v časopise Kvart (1930–1937, 1945–1949) a roku 1931 vydal spolu s Bohuslavem Broukem a Jindřichem Štyrským kulturní leták Rok. Své projekty a texty publikoval v revuích Stavba, Pásmo, Disk, Tam-tam, Fronta, ReD, Plán, Rock, Kvart, Architektura, Československý architekt a dalších. Též navrhoval scény pro Osvobozené divadlo a typograficky upravoval knihy svých kolegů v Devětsilu. Psal básně, z nichž lze jmenovat sbírky Kštice Bereniky (1937), Z rosy zrozená (1944), Železné opánky (1945), Rok plný dnů (1978) nebo Hudba křehkosti (1983). Po 2. světové válce pracoval v Krajském projektovém ústavu a po roce 1960 ve Zdravoprojektu, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu.

Již za studií vypracoval například roku 1921 projekt vily a projekt veslařského areálu (1922 – 1923). Po absolutoriu vyprojektoval rodinný dům na Nábřeží Dukelských hrdinů 561 v Rožnově pod Radhoštěm (1927 – 1928).

Pravděpodobně se autorsky podílel na puristické přestavbě Vinohradské radnice na tehdejším Purkyňově náměstí, dnes náměstí Míru, která proběhla koncem dvacátých let 20. století.

V letech 1931 až 1934 vytvořil návrh Vily na antický motiv, ale tento projekt nebyl realizován. Dále od něj pochází chirurgický pavilon nemocnice ve Vsetíně, postavený v letech 1933 až 1938. V letech 1937 až 1939 vyrostl nájemní dům na nároží Žitné a Štěpánské ulice, tedy těsně za hranicemi naší městské části, navržený se Zdeňkem Hölzelem.

O Obrtelově spoluautorství lze uvažovat u funkcionalistického nájemního domu v  Americké ulici čp. 316/42 na Královských Vinohradech, neboť v té době s Jaroslavem Baťou, který bývá uváděn jako hlavní architekt této stavby, spolupracoval.

Z díla navrženého po 2. světové válce je nutno především uvést Domov důchodců v Plzni-Lochotíně (kolem 1958) nebo nemocnici s poliklinikou v České Lípě, postavenou v letech 1977 až 1982.

Tento významný architekt zemřel dne 12. června 1888 a byl pohřben na hřbitově v Kroměříži.