Základní škola Botičská, Botičská čp. 130/8 (Vyšehrad)

Stavba

Kolaudace novorenesanční školní budovy proběhla 7. září 1885, tělocvična byla za použití železobetonových sloupů rozšířena v roce 1947. Volně stojící budova má tří křídla. Střední třítraktové křídlo má fasádu do Botičské ulice, delší dvoutraktové křídlo do ulice Na Děkance a kratší dvoutraktové křídlo do ulice Vinařického.  Krytá je zvalbenými sedlovými střechami. Hlavní průčelí do Botičské ulice je dvoupatrové, se šestnácti okenními osami, po obou stranách s plnými rizality, tedy s rizality bez oken. Přízemí je bosované s půlkruhem klenutými okny. Okna v obou patrech jsou pravoúhlá v profilovaných šambránách. Kratší boční průčelí má šestnáct okenních os včetně čtyřosých krajních rizalitů, delší boční průčelí do ulice Na Děkance je o dvaceti dvou okenních osách se středním jednoosým rizalitem. Ve vestibulu za bočním vchodem do mateřské školy je pamětní deska Jana Svobody, přenesená sem z původní vzorové opatrovny Na Hrádku.

Škola

Zřizovatelem základní školy je Městská část Praha 2. Škola je tak, jak podobná vzdělávací zařízení v Praze 2, vybavena počítačovou učebnou, odbornými multimediálními učebnami, interaktivními tabulemi, rozsáhlým sportovním areálem a školní zahradou.

Architekt

Vrchní městský inženýr Josef Srdínko působil od roku 1893 rovněž jako přednosta jateční kanceláře na městském stavebním úřadě. Byl projektantem mnoha škol po celé Praze, v Praze 2 například navrhoval školní budovy, jako gymnázium v Botičské ulici, úpravy školní budovy Na Rybníčku či novorenesanční školní budovu na Vyšehradě ve Vratislavově ulici. Znám je ale především jako autor projektu technického řešení jatek v Holešovicích.