Karel Dvořák: busta Jaroslava Preisse, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 15-69 (Vyšehrad)

Mládí i tvůrčí život českého sochaře Karla Dvořáka , žáka Jana Štursy, je spjat s Prahou 2. V ulici Na Švihance u Riegrových sadů si pronajal ateliér. Na území městské části Praha 2 se s jeho dílem můžeme setkat například na budově Obchodní akademie na rohu ulic Blanické a Vinohradské , pro kterou vytvořil čtyři plastiky zobrazující Kovoobráběče, Krejčího, Kolportéra a Truhláře. Na Vyšehradském hřbitově vytvořil ještě bustu herce Václava Vydry na hrobě č. 7-15.

Karel Dvořák od roku 1928 vyučoval sochařství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a mezi jeho žáky bychom našli mnoho pozdějších proslulých umělců.

Jaroslav Preiss vystudoval práva ve Štýrském Hradci, v Lipsku a v Praze. Za Rakouska byl členem státoprávní radikální strany, ale později byl zvolen zemským poslancem za mladočechy. Od roku 1900 působil jako národohospodářský redaktor Národních listů a záhy nato se stal tajemníkem Spolku českých průmyslníků textilních. V roce 1904 přešel do služeb Živnostenské banky. Díky svým schopnostem rychle postupoval a v roce 1910 již působil jako náměstek vrchního ředitele. Po vypuknutí války se zapojil do domácího odboje a stal se hlavním představitelem tzv. hospodářské Mafie. Spolu s Kramářem a Rašínem byl zatčen a odsouzen k smrti, nově nastupující císař Karel I. je však amnestoval. Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Na mandát rezignoval v září 1919 a formálně se zřekl členství ve straně Československé národní demokracie, ale i nadále ovlivňoval vnitrostranické dění. Přestože za odmítnutí spolupráce v době protektorátu mu byla uložena pokuta pět milionů korun, kterou zaplatil, byl v roce 1945 internován na Pankráci, odkud byl v dubnu 1946 propuštěn. Zemřel o tři dny později a pohřben byl na Vyšehradském hřbitově. Jaroslav Preiss byl nadšeným sběratelem a mecenášem kultury a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze přednášel politickou ekonomii.