Městská dívčí odborná škola rodinná a živnostenská, Podskalská čp. 365/10 (Nové Město)

Vyšší odborná škola ekonomických studií, Střední průmyslová škola potravinářských technologií

V této části Podskalí stojí, až na několik výjimek, stavby vybudované převážně ve 20. století. Část výstavby vznikla již před 1. světovou válkou a další v meziválečném období, což se týká i velké školní budovy, která zaujímá celý domovní blok.

Historie

Současnou budovu, která vyrostla v bloku mezi ulicemi Podskalská, Ladova, Pod Slovany a Plavecká , na místě obecních domů č.p. 394 a č.p. 395, vystavěli v letech 1927 až 1930 podle projektu Vratislava Lhoty a Josefa Martínka pro Městskou dívčí odbornou školu rodinnou a živnostenskou. Roku 1933 došlo k stavebním úpravám suterénu a zřízení bytu školníka.

Střední průmyslová škola potravinářských technologií (SPŠPT) je přímou pokračovatelkou pivovarské školy založené roku 1868, která byla první vzdělávací institucí středoškolského typu nejen v Čechách, ale v celém Rakousku−Uhersku. Na SPŠPT se v průběhu její existence vyučovaly vedle pivovarnictví a lihovarnictví i další potravinářské obory jako mlékárenství, mlynářství, pekárenství, cukrovarnictví, cukrovinkářství a technologie zpracování tuků. Skladba oborů se proměňovala.

Vyšší odborná škola a Obchodní akademie pro studující při zaměstnání vznikla roku 1963 jako Střední ekonomická škola pro studující při zaměstnání. Původně škola sídlila na Vinohradské třídě. Později škola změnila název na Obchodní akademii pro studující při zaměstnání a roku 1998 tato instituce přesídlila v rámci městské části Praha 2 na současnou adresu do Podskalské ulice.

Popis:

Budova sestává z hlavního křídla na obdélném půdorysu, orientovaného východo-západně, a dvou příčných krajních křídel. Na jižní průčelí, obrácenému do Plavecké ulice, navazuje jednopatrová stavba s plochou střechou a s jižním balkonem. Celek školní budovy člení mezi přízemím a 1. patrem čtveřice výrazných říms. Vstupní západní průčelí, směřující do Podskalské ulice je čtyřpatrové, s podkrovním 5. patrem. Severní fasáda je čtyřpatrová a hlavní křídlo je pročleněno středním rizalitem s nakoso vysunutými okny, která tvoří tři trojúhelné arkýře. Boční průčelí krajních křídel jsou pětiosá. Východní partie je v přízemí i 1. patře šestiosá, výše čtyřosá a jižní fasáda ústřední budovy je čtrnáctiosá. Hlavní průčelí má v přízemí centrálně umístěný široký obdélný vchod s širokým předloženým schodištěm a okenním nadsvětlíkem. Nad vchodem se nachází balkon. Tento vstup vede do haly s kazetovým železobetonovým stropem o 3 x 5 polích, s původním bodovým osvětlením. V hale se zachovala historická keramická dlažba a nad vstupními dveřmi do haly probíhá pavlač s trubkovým zábradlím. Z haly vedou schody, stoupající do chodby a ke dvouramennému visutému schodišti. Střešní konstrukce s podkrovím nad vstupní částí budovy má valbový krov.

Autoři

Vratislav Lhota (1882 Praha – ?) studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kde patřil k žákům Jana Kotěry. Tento průkopník moderní české architektury se narodil roku 1871 a proto si roku 2021 připomínáme jeho 150. výročí. Lhota pracoval na městském stavebním úřadě a specializoval se na moderní školní stavby, které často projektoval s Měčislavem Petrů.

Josef Martínek byl architekt a stavitel ve Střešovicích, pravděpodobně bratr Vladislava Martínka. Navrhoval převážně nájemní domy, přičemž stylově přešel od rondokubismu přes purismus k funkcionalismu.