Palác Continental, Blanická čp. 2028/15 (Vinohrady)

Historie

Ve dvacátých letech 20. století vyhlásila německá gumárenská firma Continental konkurz na generální zastoupení v Československu, do kterého se přihlásili Ing. Rudolf Pick a Ing. Adolf Stern. Poté co vyhráli, stali se tito dva mladí židovští inženýři úspěšnými obchodníky a jedinými zastupiteli firmy Continental v Československu. Následně prodávali gumové produkty po celém území státu, a přestože měli nejprve sídlo v Celetné ulici, rozhodli se díky úspěšnému podnikání vybudovat novostavbu na Vinohradech. Nový dům v puristickém stylu si nechali postavit v letech 1926 až 1928 na místě, kde se dříve nacházelo Seidlovo pole. Hugo, syn Adolfa Sterna, popisuje vznik Paláce Continental takto: „Dům nechal můj otec a jeho partner navrhnout a stavbu provést dvěma architektům. Byli to Arnošt Mühlstein a Viktor Fürth, kteří měli své kanceláře v Legerově ulici č. 76 na Vinohradech…Vím, že vztah mého otce a jeho přítele ing. Picka k dvěma architektům byl velice přátelský a domnívám se, že se všichni znali ze společného studia…“ Po dokončení stavby se do domu nastěhovala rodina Sternova i Pickova a následně také firma.

Popis

Parter pětipatrového domu člení travertinem obložené pilíře, které jej člení na pět os. Dvě osy tvoří vstupy a tři jsou plné, také obložené travertinem, nad nímž jsou umístěna velká okna. Z pětiosého průčelí vystupuje čtyřpatrový arkýř o třech okenních osách, který završuje lodžie s pěti pilíři. V prvním patře k  arkýři přiléhají zaoblené balkony. Okna arkýře jsou obdélná horizontální a krajní vertikální. Dům má dva suterény a železobetonová konstrukce tvoří nepravidelný podélný trojtrakt.

Autoři

Arnošt Mühlstein (1893 – 1968) patřil k významným architektům židovského původu. Studoval na pražské německé technice a také na Akademii výtvarných umění u slavného Jana Kotěry. Mühlstein, uváděný často jako Ernst, po 2. světové válce působil pod jménem Ernst Edward Milston v Austrálii.

Viktor Fürth (1893 – 1984) také absolvoval pražskou německou techniku. Za 2. světové války působil ve Velké Británii a poté ve Spojených státech amerických na University of Miami v Oxfordu.

Roku 1924 založili společnou architektonickou kancelář a navrhli mnoho staveb v Praze i dalších místech našeho státu a v zahraničí. Z velice rozsáhlého díla lze uvést vilu Kress v Praze – Bubenči z první poloviny dvacátých let, trojskou vilu Schück z let 1928 až 1929, administrativní budovu s garážemi firmy Ford v Karlíně (1928 – 1930), Nožičkovu vilu v České Kamenici (1932 – 33), vilu Bermann v Hronově z roku 1933, Obchodní dům Te-Ta v Praze na Novém Městě (1933), vilu Bondy v České Skalici (1936), dům Alexandra Schücka na Vinohradech z let 1934 až 1936, nájemní dům - část komplexu Molochov v pražské Bubenči (1937 – 1938) a vilu v Cortině d´Ampezzo z roku 1938.

Současnost

Dům je vizuálně ve velmi dobrém stavu.