Zvětšit mapu
Zmenšit mapu
Ulice Na Bojišti
Dagmar Broncová

Bitva Na Bojišti (Nové Město)

Ulice Na Bojišti na Novém Městě se jmenuje podle krvavé bitvy, která se v těchto místech odehrála před více než osmi staletími a byla úplně zbytečná. Byla to doba plná rodinných svárů mezi Přemyslovci, půtek a bojů o trůn.

Sdílet

Kníže Soběslav II. (* asi 1128, † 29. ledna 1180) z rodu Přemyslovců byl druhorozeným synem Soběslava I. a Adléty Uherské.

Po smrti otce odešel z Čech, ale během druhé křížové výpravy vládnoucího českého knížete Vladislava II. se snažil v roce 1148 český trůn opět získat. Během jeho vlády několikrát usiloval o moc v zemi. To se mu nepodařilo, byl zatčen a uvězněn na hradě Přimda. Po dvou letech utekl a nalezl pomoc na dvoře Fridricha Barbarossy. V roce 1161 obsadil Olomouc, ale král Vladislav II. nedokázal Soběslava porazit, pozval ho do Prahy a opět zajal. Na Přimdě byl Soběslav tentokrát držen dvanáct let. V té době byl totiž Soběslav druhým nejstarším Přemyslovcem po Vladislavovi a měl mít nárok na trůn. Již rok předtím (r. 1172), si však Vladislav II. zajistil podporu šlechty a předal vládu svému synovi Bedřichovi. Teprve pak byl na příkaz císaře propuštěn Soběslav a navíc Bedřich zbaven vlády. Za českého knížete císař určil Oldřicha. Ten však neměl podporu šlechty a předal vládu Soběslavovi, který pak vládl pouhých pět let, 1173–1178.

Oporu své moci hledal Soběslav mezi zemědělským lidem, proto se někdy nazývá „selský kníže“, pravdou však bude to, že nedůvěřoval vyšší šlechtě. Podporoval církev a jako první udělil práva pražským Němcům.

Fridrich Barbarossa ho vtáhl do sporu mezi císařem a papežem, když přepadli Rakousko. Šlo totiž o území Vitorazsko, které historicky patřilo Přemyslovcům, ale rakouskou kolonizací z něj ubývalo. Tím na sebe přivolali klatbu papeže Alexandra III. Aby císař zlepšil svoje vztahy s papežem, v roce 1178 sesadil Soběslava z trůnu a s podporou šlechty a díky úplatkům začal opět vládnout jeho bratranec Bedřich. To vše bylo předehrou k bitvě v místě dnes zvaném Na Bojišti.

V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké krizi. Bojovali spolu dva Přemyslovci. Bedřich r. 1178 vtáhnul na Moravu a ještě v témže roce se zmocnil Prahy. Když císař povolal Bedřich do Švábska, Soběslav se pokusil dobýt Pražský hrad. Opustili ho však čeští velmoži, Pražský hrad ubránila Bedřichova manželka a Soběslav táhl na svůj hrad Skálu u Přeštic. Bedřich ho následoval.

Nejprve došlo v lednu 1179 k bitvě u Loděnice na Berounsku. Bedřichovo vojsko se muselo rozdělit při přechodu přes Loděnický potok. Soběslavovi vojáci zajali jeho stráže, v úzkém údolí přepadli Bedřichův hlavní voj a rozprášili jeho tábor. Bedřich byl poražen a ustupoval přes Brdy k Prčicím, kde se k němu připojil Konrád II. Ota. Mimochodem u Loděnice byl zajat i župan Vítek, který později za své zásluhy získal Prčice a statky v jižních Čechách a stal se zakladatelem rodu Vítkovců.

Již za čtyři dny, 27. ledna 1179, se Bedřich a jeho vojsko opět utkal se Soběslavem. Obešel ho z jihu a přiblížil se k Praze, kde se spojil s vojsky Konráda II. Oty. Zaútočil na pláni u osady Rybníček, na místě dodnes nazývaném Na bojišti. Byl mrazivý den, Soběslav II. stále toužil usednout na knížecí stolec a naproti němu stál jeho bratranec Bedřich. Nejprve se dařilo Soběslavovi, nakonec ale v kritické chvíli zasáhl Konrád II. Ota a Bedřich tuto krvavou bitvu vyhrál. Soběslavovo početně daleko slabší vojsko bylo poraženo a obrátilo se na útěk, prý je Bedřich hnal až za Prosek. Ztráty byly na obou stranách vysoké, umocněné studeným počasím. O bitvě se takto zmiňuje středověký kronikář, opat z milevského kláštera Jarloch:  „...pro náramnou toho dne zimu téměř všichni ranění pomřeli v krátké chvíli.“

Kníže Soběslav II. se uchýlil nejprve na svůj hrad Skálu, posléze do Německa, kde v roce 1180 zemřel a zanechal po sobě bezdětnou ženu Elišku. Jeho ostatky byly převezeny do Čech a uloženy na Vyšehradě.

Bedřich sice usedl na trůn, ale nastala doba smutného úpadku a nových sporů. Již po dvou letech šlechta dosadila na trůn Konráda II. Otu. Ztráty na životech tedy byly zbytečné. Bedřichova manželka kněžna Alžběta nechala v roce 1183 na památku bitvy postavit kostelík sv. Jana Evangelisty. Stál mezi dnešními ulicemi Sokolská, Na Bojišti, Ječná a Kateřinská. Byl darován klášteru johanitů na Malé Straně a patřilo k němu území táhnoucí se od místa bitvy až k Botiči a Podskalí. Údajně byly v roce 1282 za velkého moru kolem kostela vykopány hluboké jámy, do nichž se házela mrtvá těla. Husité tento románský kostel v roce 1420 pobořili. Kolem roku 1720 byla zdejší krajina ještě pustá. Podle archiválií se kolem zpustošeného kostela usadili poustevníci ivanité. Na zbytcích kostela si postavili domek s kaplí a žili zde přes půl století. Později domek i se zahradou v nynější Kateřinské ulici 465/42 připadl ústavu chudých.

Galerie: 
Soběslav II. v roce 1172, když byl po dvanácti letech propuštěn ze žaláře
Ulice Na Bojišti v roce 2019
Katastrální území
Datum
27.1.1179 (840 let)

Bitva z ledna 1179 dala jméno dnešní ulici Na Bojišti (Nové Město).

Adresa
Na Bojišti
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 25.698" N, 14° 25' 41.6388" E
Literatura: 
Ruth, F.: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. I. Praha : Naklad. Lidové noviny 1995.
Datum poslední aktualizace: 3.11.2019 17:44
Datum vytvoření: 29.10.2019 12:28