Hlavní záložky

Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Adresa
Korunní 1440
12000 Praha 2 Vinohrady
Česká republika
50° 4' 30.6156" N, 14° 26' 48.8328" E
Sborový dům Českobratrské církve evangelické

Sborový dům Českobratrské církve evangelické

Korunní 60, čp. 1440/XII, Praha 2­‒Vinohrady

Antonín Turek, Antonín Dvořák

1904–1907

Historie:

K přiznání se k nově zavedeným církvím evangelickým buď augsburského (luterského) či helvetského (reformovaného) vyznání v českých zemích umožnil Toleranční patent Josefa II. z roku 1781, ovšem s velkými omezeními, včetně výstavby modliteben. Rovnoprávnější začlenění evangelíků dále posunul tzv. Protestantský patent z 8. dubna 1861, který evangelické církvi v habsburském soustátí přiznal shodná práva s církví římskokatolickou. Avšak teprve výnos Ministerstva kultu a vyučování z roku 1879 uznal, že „…se přívržencům zákonem neuznaného vyznání nemá zabraňovati dovolenému provozování náboženství v domě… a pořádání veřejných shromáždění…“ A tak mohla být v Praze 3. června 1880 založena Svobodná reformovaná církev. Dalším mezníkem byl rok 1919, kdy na konferenci ­­‒ ve dnech 28.­‒29. května ve sboru na Královských Vinohradech ‒ byl Církevní výbor změněn na Radu a církev přijala jméno Jednota českobratrská.

Založení reformovaného sboru na Královských Vinohradech bylo povoleno 30. prosince 1899. Neformálně jej jeho členové označovali jako druhý pražský, neboť se odtrhl od sboru usazeného v novoměstském kostele sv. Klimenta. Sboru k jeho prvním bohoslužbám, počínaje 16. březnem 1890, zapůjčila městská rada školní kapli Na Smetance. Ještě téhož roku si ale od kongregace Milosrdných sester sv. Karla Borromejského sbor zakoupil dům s kaplí sv. Václava v dnešní Varšavské ulici čp. 194/39. Od roku 1895 měl však i neoficiální modlitebnu v ulici Na Smetance 14 farář a spisovatel Jan Karafiát.  Záhy však člen sboru, stavitel Antonín Dvořák, zakoupil dům v Koperníkově čp. 1071/7, který nahradila stavba nového sborového domu s modlitebnou od architekta Eduarda Sochora ‒ slavnostně posvěcena 28. září 1900. Ani ta však rostoucímu členstvu ani představám Presbyterstva nestačila, a proto bylo 11. září 1904 přikročeno k zakoupení dvou stavebních parcel v tehdy vznikající Korunní třídě. Stavba byla zahájena stavitelem Matějem Blechou až roku 1906, po průtazích ze strany majitele sousedního domu, a slavnostně posvěcena 25. března 1908.

Popis:

Sborový dům s modlitebnou, farou a byty svým začleněním do činžovního bloku jakoby navazuje na nenápadnost evangelických staveb nařízenou ještě Josefem II. Církevní tisk si v roce 1908 pochvaluje, že tím „byl vytvořen typ církevních budov vhodných pro větší města“. Přestože si dům svým založením zachovává podobu řadového činžovního domu, odlišuje se vížkou jako symbolem kostelní zvonice a hlavně neogotickou fasádou upomínající na dobové představy nové sakrální a charitativní architektury.

Průčelí má ve vertikální ose trojdílný chrámový vstup předsíňového typu, nad ním nápis „Modlitebna a dům českobratr. evang. sboru“, na vrcholu štítového portálu je plastika Kalicha na Bibli, pod ním letopočet 1907. Ústřední postavou je Jan Hus přísahající na knihu pod baldachýnem s textem v pásce „Po stu letech Bohu a mně odpovídati budete“. Ve výši korunní římsy je nápis „Kristus život náš. Kor. 3. 4.“, v segmentovém štítu je na roušce usazen reliéf Beránka se symboly evangelistů a program fasády završuje dlátkovitá věž se „zvoničkou“. Výzdobu doplňují busty s nápisy v nadokenních medailoncích: Jan Žižka, Jeroným Pražský, Jiří z Poděbrad, pod nimi Bratr Lukáš a Jan Blahoslav, vlevo Petr Chelčický a Řehoř Krajči, vpravo Amos Komenský a Karel st. ze Žerotína. Po stranách portálu jsou vyryta jména autorů stavby, vlevo: Ant. Dvořák/stavitel, vpravo: Ant. Turek/architekt (městský architekt).

Na uliční křídlo s klasickou vinohradskou třítraktovou dispozicí navazuje přes předsíň se „Šalamounovými“ sloupy ­‒ symbolizující přechod ze světského do duchovního ‒ dvorní křídlo s modlitebnou sálového typu, s varhanami na kruchtě, se sakristií a presbytářem. Přísnou strohost evangelických prostor doplňuje pět obrazů Miroslava Rady dosazených do slepých oken modlitebny v roce 2000: ústřední je Druhý příchod, vlevo starozákonní Mojžíš a Pláč Jeremiášův, vpravo novozákonní Jedni druhým břemena neste a Lazaře, poď ven! V devadesátých letech sbor nechal přistavět podkroví a rekonstruoval denní stacionář.

Adresa
Korunní 1440
12000 Praha 2 Vinohrady
Česká republika
50° 4' 30.6156" N, 14° 26' 48.8328" E
Galerie: 
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Sborový dům Českobratrské církve evangelické
Odkazy a literatura: 
Český bratr, 1900, 1908.
Emil Edgar, Stavebně umělecké předpoklady reformačních církví, Praha 1947.
Zdeněk Lukeš-Ester Havlová-Jan E. Svoboda, Praha 2000, s. 123, plán s. 124.
Miroslav Rada, Cyklus obrazů pro Vinohradský sbor ČCE, Praha 2000.
Datum poslední aktualizace: 4.10.2018 15:48