Hlavní záložky

Všeobecný penzijní ústav
Adresa
Rašínovo nábřeží 390/42
12000 Praha 2 - Nové Město
Česká republika
50° 4' 11.01" N, 14° 24' 53.9136" E
Všeobecný penzijní ústav

Všeobecný penzijní ústav

Rašínovo nábřeží 42, čp. 390/II, Praha 2−Nové Město

Jan Kotěra a Josef Zasche

1913–1914

Historie:

Čech Jan Kotěra a Němec Josef Zasche, ročníkoví vrstevníci (*1871), patřili na počátku 20. století k významným architektům v českých zemích. Při návrhu úředního paláce na Rašínově nábřeží se pracovně nesetkali poprvé, spolupracovali již na projektu Právnické a Teologické fakulty, který však nebyl realizován. Josef Zasche pocházel z Jablonce nad Nisou. Absolvoval průmyslovou školu v Liberci − kde v té době studoval i Adolf Loos − a Akademii výtvarných umění ve Vídni u předního představitele historismu Karla von Hasenauera. Od roku 1895 působil v Praze. Jeho první stavby nesou ještě vliv secese, například kostel Povýšení sv. Kříže v rodném Jablonci (1900−1903), brzy se však přiklonil k moderně a k neoklasicismu. Velkého uznání od českých kolegů architektů si získal budovou Vídeňské bankov ní jednoty v ulici Na Příkopě (1906−1908), která navíc dostala i cenu pro nejlepší stavbu Rakousko−Uherska realizovanou v prvním desetiletí 20. století.

Všeobecný penzijní ústav získal pro novostavbu pozemek na novém podskalském nábřeží, nedaleko Železničního mostu. Asanace tohoto zajímavého území, původně rybářské osady, probíhala v letech 1905−1914. Se zástavbou se započalo v roce 1910. Česko-německý penzijní úřad rozdělil z národnostních důvodů projekt mezi Josefa Zascheho, řešícího konstrukční a půdorysné části, a Jana Kotěru, autora průčelí. Široce rozvinutá budova má základy ukotvené na částečně železobetonových pilířích. Dispozičně se jedná o třítrakt s centrální sloupovou halou v přízemí, ukončenou tříramenným schodištěm s atypicky tvarovaným zábradlím. Komunikační dispozice obsahuje i dvě boční, rámcově protilehlá schodiště navazující na vedlejší vstupy. Vstupní halu uzavírá architektonicky pojatý strop tvořený rastrem soustředných čtverců.

Popis:

Architektu Kotěrovi se podařilo vyřešit členění průčelí tak, aby rozsáhlá plocha nepůsobila monotónně. Fasádu pokryl pravidelným rastrem okenních otvorů s rozdílnou velikostí a hloubkou, kde důležitou roli hraje jejich členění. Střední vstupní rizalit zdůraznil polygonálními okny, osazenými v geometrické síti pilířů a říms, korunovanými balkónem s kovovým kubistickým zábradlím. Obdobně tvarované zábradlí má i balkón nad edikulou vstupu, sestavenou do podoby jednobarevné geometrické mozaiky. Jan Kotěra vytvořil tvarově bohatou, a ve svém celku jemně plastickou fasádu využívající působení světla a stínu. Obohatil ji o kubisticky laděné prvky, soustředěné hlavně kolem vstupní osy. Ta se tak stala akcentujícím, a ve spojení s polygonálními okny i pohybovým motivem fasády. Kubistické tvary Kotěra používal vždy jen v lehkých náznacích, většinou jako dekorativní prvek. Tvarově podobné kovové zábradlí použil i na soudobé novostavbě Nového zámku v Ratboři u Kolína rodiny Mandelíkových.   

Autoři stavby:

Budova Všeobecného penzijního ústavu patří spolu s Urbánkovým domem Mozarteum v Jungmannově ulici k nejvýznamnějším Kotěrovým stavbám postaveným mezi léty 1910−1920. V návrhu fasády se snažil o architektonické plastické vyjádření kompozice základních stavebních konstrukcí. Toto téma se v Kotěrově tvorbě objevovalo téměř u všech prací. Dobře patrné je na fasádách realizovaných po roce 1906, mimo jiné na vinohradském Laichterově domě.

Kotěrův kolega Josef Zasche pracoval i s dalšími českými architekty. S Pavlem Janákem spolupracoval na stavbě paláce Adria  z let 1922−1925 (půdorysné řešení stavby), postaveném ve stylu národního dekorativismu. Ve své tvorbě došel až ke konstruktivismu. Dokládají to velké stavby z přelomu dvacátých a třicátých let: budova Deutsche Kulturveband v Holešovicích a palác Urania na Novém Městě. Po druhé světové válce potkal architekta Zascheho osud převážné většiny českých Němců. Nejvýznamnější z pražských, německy mluvících moderních architektů zemřel po nuceném odsunu v roce 1957, v obci Schackensleben u Magdeburku. 

Budova je od roku 1958 památkově chráněna. Nyní zde sídlí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.  

Adresa
Rašínovo nábřeží 390/42
12000 Praha 2 - Nové Město
Česká republika
50° 4' 11.01" N, 14° 24' 53.9136" E
Galerie: 
Všeobecný penzijní ústav
Všeobecný penzijní ústav
Všeobecný penzijní ústav
Všeobecný penzijní ústav
Všeobecný penzijní ústav
Odkazy a literatura: 
Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město¬‒Vyšehrad, Praha 1998, s. 314.
Rostislav Švácha, Všeobecný penzijní ústav v Praze 1912−1914, in: Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra 1871−1921: Zakladatel moderní české architektury, Praha 2001, s. 228−229.
Zdeněk Lukeš-Ester Havlová-Pavel Štecha-Karel Cudlín, Splátka dluhu. Praha a její německy hovořící architekti 1900−1938, Praha 2002, s. 204−213.
Datum poslední aktualizace: 25.9.2018 19:55